Německé lži a znásilněná Lisa

Po sociálních sítích proskočila zpráva o tom, že byla imigranty cestou ze školy unesena a tři dny znásilňována nezletilá příslušnice ruské (či spíše rusko - židovské) kumunity, žijící v Německu.
Rozvířila podobnou vlnu ohlasů jako předchozí informace o dění silvestrovské noci. Akcentovaly ji i ohlasy z Ruska. To má, pochopitelně, mimo obecného zájmu o krajany žijící mimo své území, i zájem na tom, aby byli ti motivováni k návratu a jeho vlastní obyvatelé spíše demotivováni vůči emigraci. A dál má zájem namydlit schody současné německé reprezentaci, angažující se v Ukrajině na straně jeho protivníků.
Později německá policie cestou sdělovacích prostředků oznámila, že si dívenka všechno vymyslela a kvůli problémům ve škole strávila tři dny u "přítele". A dál se začala tvářit jako Tajemný hrad v Karpatech s ohledem na to, že se jedná o mladistvou.
Obrovským problémem se ovšem stalo to, že v první polovině ledna tohoto roku vyplynuly na povrch informace o rozáhlém a systematickém utajování kriminálních aktivit imigrantů (i z dřívějších imigračních vln, i dlouhodoběji usazených na německém území), včetně toho, že podobně jako Německo se chovaly i další státy starých zemí EU, takže toto utajování začíná ve stále se zjasňujících obrysech přibývajících informací nabývat charakter mezinárodního spiknutí proti původnímu obyvatelstvu Evropy.
Němci už dnes veřejně hovoří o státem řízených tiskovinách jako o "lžitisku" a odmítají věřit čemukoli souvisejícímu s imigranty, co se v tomto informačním zdroji objeví.

Němci si naběhli sami

Faktem je, že lži jsou součástí jakékoli státní (a nejen státní) propagandy.
Britové, kteří jsou v této oblasti na špičkové úrovni, ovšem rozdělili propagandu na bílou, šedou a černou. A starali se pečlivě o to, aby bílá propaganda, šířená oficiálními médii, byla v ideálním případě stoprocentně pravdivá, případně aby jasně citovala zdroj svých informací, pokud byla možnost, že zdrojem nepravdivosti informace je on. Šedou a černou propagandu (tedy polopravdy, nadsázky a vyslovené lži a pomluvy) šířila jinými, oddělenými kanály.
Tímto uspořádáním si britská propaganda zajistila přetrvávající věrohodnost svých nejdůležitějších a oficiálních informačních kanálů, aniž by rezignovala na šíření méně pravdivých informací, tam, kde jí to přineslo nějaký prospěch.
Tohle je ovšem tradice dlouhodobě jakžtakž demokratického státu. Německé tradice jsou, pochopitelně, jiné. Od šíření nepravdivých informací o úspěších na frontách Světové války, která byla později dooznačena jako první, až po současnost (jak vidíme nyní), se německá propaganda nijak nerozpakovala šířit i oficiálními kanály vědomě lživé informace, snad s výjimkou začátků existence Spolkové republiky Německo. V NDR udržovali ducha Volkgenosse Goebbelse až do osudného rozpadu v roce 1989. Dokonce se ukázalo, že i závěrečný útok obyvatelstva na hranice a Berlínskou zeď, který už východní režim neustál, byl založen na nepravdivé informaci o jejich plánovaném brzkém zrušení, šířené oficiálními kanály NDR. Kterážto informace byla patrně vydána pro "získání klidu na práci" pro východoněmecké papaláše.
V době, kdy krachovala NDR a docházelo ke sjednocování Německa, byly ovšem mnohé propagandistické posty v západní části státu obsazeny neomarxistickými aktivisty z generace osmašedesátníků (tedy těch, kteří v době, kdy se v Československu bojovalo za zlidštění poměrů v socialismu, bojovali za nastolení socialismu stalinského typu v Západní Evropě), kterým lhát nedělalo problém, už proto, že jejich bláboly, od ryzího neomarxismu až po multikulturalismus (nástupce proletářského internacionalismu neblahé paměti) se bez lhaní propagovat nedají.
Jistěže to celé dorazila bývalá NDRácká mládežnice Merkelová, vyrůstající na lživé komunistické propagandě a považující tudíž lhaní v oficiálních státních sdělovacích prostředcích za naprosto samozřejmou součást jejich práce.
Faktem také je, že někteří němečtí novináři mají nyní tu drzost se rozčilovat nad tím, že jejich "ideologicky správné" lži lidé masově odmítají.

Další aspekty

Odmítám spekulovat nad tím, zda Lisu skutečně tři dny znásilňovali imigranti, nebo zda byla jenom po škole. Na to opravdu nemám k dispozici dost informací. Druhou věcí je, že pokud nebude jednoznačně a stoprocentně prokázán pravý opak, budu brát jako věrohodnější tu znásilňovací variantu, jednoduše proto, že ta je v naprostém souladu s tím, co imigranti reálně dělají (viz silvestrovská noc a mnohé další incidenty) i s tím, jak k této problematice přistupuje německý stát jako celek.
Navíc, i kdyby se prokázala varianta druhá, nic to nemění na oněch předchozích událostech, proti nimž je znásilňování nebo neznásilňování jedné teenagerky  statisticky naprosto zanedbatelný detail. A tyto předchozí události vedou k určitým politickým postojům a preferencím, vůči nimž je případné Lisino lhaní irelevantní záležitostí.
Nicméně slíbil jsem ještě další aspekt:
Ruská komunita v Německu je tvořena osobami přibylými z Ruska, ale většinou se židovským backgroundem. Je mezi nimi něco málo ruských Židů, jsou mezi nimi míšenci a také přívrženci mimoortodoxních judaistických směrů. Například mesiánští Židé, kteří věří (na rozdíl od toho, co hlásá judaismus jako takový), že Kristus byl opravdový Mesiáš a že jeho odmítnutím byli Židé definitivně zatraceni.
Druhou stránkou tohoto aspektu je známá německo - nacistická fascinace islámem. Sám soudruh Hitler se nechal slyšet, že vítězství Franků u Poitiers, kdy byli muslimové odraženi zpět za Pyreneje, bylo vlastně historickým omylem, protože islám je germánskému duchu bližší než křesťanství a Germáni by díky své rasové nadřazenosti získali v islámu vůdčí postavení a následně by s jeho pomocí dobyli celý svět (což se "rasově podřadným" Arabům za Hitlerova života nedařilo).
Takže se zde, za oficiální lžipropagandou německého státu, začíná rýsovat velká brána pro všechny "podlidi, odmítající islám, a zejména Židy", s velkým nápisem "Arbeit macht frei" a s "žížalkami" arabské abecedy, říkajícími patrně něco podobného. A rýsuje se už daleko výrazněji než "nacistický čert", malovaný na protější zeď #přijímajími aktivisty a jejich ideologickými souputníky, navazujícími, ať chtějí nebo ne, na onu nacistickou fascinaci islámem.