pátek 29. července 2016

Aktualita, plán B a zbraně

Aktualita

V posledních dvou dnech zažívám obrovský nárůst návštěv, včera přes tisíc za jeden den, dnes už přes 500. Návštěvy jdou z Ruska. Zajímalo by mě, zda mají i ostatní bloggeři od Googla stejný jev, nebo jestli jsem se ocitl na jandexu, či co.

Zřejmě nemají plán B

Existuje starý vtip o tom, jak vrchní předkládá účet zákazníkovi:
"Tak to byla polívčička čtyři padesát, bifteček s hranolky třicet dva čtyřicet, tatarka padesát haléřů, dvě pivínka za sedm korun, když to vyjde dvě padesát ..."
"Co, co?," vyhrkne zákazník.
"Tak to nevyšlo," pokračuje vrchní ...
Takže i ten blbej vrchní měl pro šizení zákazníka jakýsi "plán B" (byť v tomto vtípku z dob socialismu /proto ty ceny/ dosti naivní).

Na druhé straně se ukazuje, že proislamistické evropské elity žádný "plán B" prostě nemají. Dokáží jen "přitvrzovat" prvky ze základního plánu ("A"), což se projevuje oním "více Evropy" po Brexitu i "více pochopení, tolerance a soucitu" po každém dalším islámském teroristickém útoku. Nejsou dokonce schopni ani přijít s nějakou záludnou akcí, v jejímž rámci by se na oko stavěli proti islámským teroristům, byť by je v druhém plánu podporovali, či alespoň klamali tělem "uvolněním" tlaku bruselské byrokracie na prosazování naprostých nesmyslů (žárovky, vysavače, banány, topinkovače atd.).
Naopak, dále a stále zjevněji EUnijní elity spolupracují s politickým islámem (tedy islamismem) a jeho exponenty. Tohle je i podstatou boje proti legálnímu držení zdraví, jehož zákaz chtějí tyto "elity" prosadit plošně pro celou EU. Chybí jen to, aby někdo z bruselských "elit" nesl islámským teroristům při některém z dalších útoků patrontašku nebo baťoh s výbušninou. Troufnu si odhadnout, že do nějakých deseti let i k tomu dojde. Celá "nová levice" všech směrů (od trockismu přes klasický stalinismus až po zelené a multikulturní výhonky "nové levice") totiž s islamismem začíná splývat do jednotné zločinecké vrstvy, jejíž příslušníci se shodují na tom samém: na nutnosti zlikvidovat demokratickou a svobodnou evropskou kulturu jakýmikoli prostředky.
Je jasné, že je to "svatba" podobná sňatku Hitlera se Stalinem (karikatura se Stalinem jako ženichem a Hitlerem jako nevěstinkou je snad i na Wikipedii), a že následně se servou nad hroby civilizovaných Evropanů a lágry s jejich zotročenými zbytky tak, jako se servali nacisté s bolševiky, ale tahle rvačka, i její vyústění, nás už v podstatě nemusejí zajímat. Nehledě k tomu, že ať vyhraje kdo vyhraje, výsledek bude prakticky stejný: degradace celého lidstva na tvory s kulturou někde na úrovni Australopithéků. Až na to, že místo pazourku a obsidiánu budou používat k tvorbě primitivních nástrojů skleněné střepy z trosek současných velkoměst.

Zbraně mezi lidmi

V případě teroristických útoků na Charlie Hebdo i na koncerty v Paříži mohli soudruzi ještě mlžit, takže jim mohla část lidí skutečně (a upřímně) věřit, že "zbraně jsou zlo" a jejich omezením dojde k nastolení vyšší míry bezpečnosti.
Atentát v Nice tvoří zlom, kdy prokazatelně kdokoli, kdo by měl na místě zbraň, mohl útočníka zpomalit (alespoň prostřílením pneumatik) nebo zlikvidovat. Trapné bylo, že nezasáhli ani policisté - buď zbraně neměli, nebo je měli zakázáno použít i v takovéto situaci. Jistěže to nastoluje otázku, zda není lépe mít místo nefunkční policie funkční domobranu.
Pravděpodobně i toto hledisko je skryto za požadavkem na vymazání záznamu atentátu, tedy důležitého důkazního materiálu, umožňujícího rozpitvat nejen aktivity samotného zločince, ale i chování policie.
V Mnichově byla situace ještě vyhraněnější: Jeden ze svědků, který s atentátníkem komunikoval, zcela explicitně prohlásil, že kdyby měl u sebe zbraň, byl by ho zastřelil (jistě k velké nelibosti všech multikulturalistů, trockistů, neomarxistů a další levicové verbeže).
K tomu mohu dodat jen tolik, že na základě mé zkušenosti lidé s horším zrakem lépe trefují krátkou než dlouhou střelnou zbraní, protože situace, kdy je neostrá buď muška nebo hledí, má na trefu více negativní vliv než když je obojí jakžtakž ostré a neostrý je terč (což se týká jak lidí s krátkozrakostí, tak i lidí dalekozrakých s brýlemi "na blízko"). Stejně se míří zhruba na střed těla, a jestli se útočník, trefený někam do břicha, bude ještě pár minut svíjet v bolestech, než odejde "obšťastňovat" hurisky, je úplně jedno. Nehledě k tomu, že než překoná šok a stane se alespoň částečně akceschopným, je čas na "ránu jistoty" z větší blízkosti.
Poslední teroristické útoky naprosto názorně ukázaly, že vztah k držení zbraní populací je jasným indikátorem toho, zda je daný politik (nebo politická skupina) "pro teroristy" nebo "pro občany". Pokusy toto jasné a jednoznačné měřítko "odkecat" jsou jen trapným lhaním a mlžením.

On v podstatě ukázal to samé i Breivik, protože jeho opět mohl vyřídit prakticky kdokoli s funkční zbraní. Jeho obětí (jakože jich, ošklivě leč reálně řečeno, nebyla žádná škoda, šlo o líheň levičáckých zrůd, srovnatelných s Hitlerjugend nebo Komsomolem či našimi "klinikáři") by bylo podstatně méně, kdyby byla akceschopná (tj. ozbrojená funkčními zbraněmi) i místní policie, která sice na místě byla, ale beze zbraní.

Žádné komentáře:

Okomentovat