neděle 9. října 2016

Matematický pohled na maďarské referendum

Pražskokavárničtí soudruzi jásají nad "Orbánovou porážkou" v referendu o přijímání či nepřjímání "uprchlíků" na základě kvót.

Jaké jsou výsledky referenda?

Referenda se zúčastnilo 42% oprávněných voličů a z nich se proti přijímání "uprchlíků" na základě bruselských kvót vyjádřilo 95%. Ti zbylí hlasovali buď proti, nebo podali různými "vtipnými" způsoby zneplatněné lístky.
Soudruzi #přijímatelé na základě toho prohlašují, že "Orbán prohrál".

Jaká je realita?

95 procent ze 42 procent (tedy procento voličů hlasujících pro odmítnutí kvót z celkového počtu voličů možných) je těsně pod 40 procenty, a protože i výchozí čísla jsou zaokrouhlená, můžeme pro orientaci pracovat s tou okrouhlou čtyřicítkou.
Vcelku jednoduchý výpočet, kterého ovšem absolventi humanitních oborů patrně nejsou schopni*, nám řekne, že teprve kdyby se k těm dvěma procentúm, co přišly a hlasovaly proti nebo alespoň odevzdaly neplatný hlas, přidalo dalších 38 procent oprávněných voličů (a všichni by museli hlasovat proti), tak teprve potom by vznikla "plichta". Což je okrouhle hlasování s osmdesáti procenty voličů (při přesných propočtech bez zaokrouhlování vstuoních dat bychom se dostali někam mezi 78 a 79 procent voličů).
Jinými slovy, premiér Orbán má, bez ohledu na účast pod padesát procent voličů, velice silný mandát k blokování kvót. Už z toho důvodu, že strana, kterou by o volbách podpořilo čtyřicet procent stávajících voličů (nikoli pouze hlasujících) by nejspíš měla v parlamentu velmi pohodlnou nadpoloviční většinu a při nižší volební účasti by mohla sahat i na většinu ústavní.

Totalitní tendence

Soudruzi kavárníci, sluníčkáři i #přijímači jsou společně se soudruhy bruselskými fascinováni vysokými počty volících. Ty jsou obvyklé v totalitních státech, takže i u nás jsme byli zvyklí chodit volit z nějakých osmadevadesáti procent a více než devětadevadesát procent hlasujících dát hlas "míru a socialismu". Podobně se volí i v některých přetrvávajících diktaturách typu Severní Koreje.
Druhou věcí je, že požadavky na vysokou účast občanů při referendu "aby bylo platné" jsou zcela jednoznačně antidemokratickým požadavkem. Je za nimi snaha zajistit, aby pokud možno žádné referendum platné nebylo. Je příznačné, že při referendu o vstupu do EU žádný požadavek na procento voličské účasti vyhlášen nebyl a pro vstup do ní u nás hlasovala méně než polovina oprávněných voličů.
Z tohoto důvodu je také třeba co nejsilněji tlačit na to, aby referenda, jak místní tak i celková, byla platná a pro zastupitelstva závazná i v případě minimálního počtu hlasujících. Pokud někdo namítá, že "je to nedemokratické", pak je to naprosto stejně nedemokratické jako to, že nám vládnou strany, které dostaly suma sumárum i s počty nehlasujících, a dale hlasů propadlých a neplatných, hlas jen od snad necelé třetiny oprávněných voličů. A v případě senátorů se často jedná o hlasy kolem deseti procent oprávněných voličů, které pošlou kandidáta ze druhého kola do senátu.

Skutečný výsledek referenda

Realita je taková, že příznivci #přijímání by museli při tak velkém podílu občanů hlasujících proti vyhrát referendum s téměř 80% účastí voličů, což je na volby v demokratických zemích (a referenda zvláště) obrovské a v reálu (mimo státy s povinnou volební účastí) nedosažitelné. A je rovněž velmi nepravděpodobné, že by skutečně všichni voliči "navíc" hlasovali pro kvóty. Spíš se dá předpokládat, že by i referendum s povinnou volební účastí, a tedy blízkou sto procentům, vyšlo proti kvótám, byť ne s tak vysokou převahou.
Premiér Orbán tedy skutečně získal od voličů mandát se kvótám vzepřít.
Bruselské týpky to více-méně reflektují tím, že přecházejí na další předem připravenou obrannou linii, danou blekoty nad Lisabonskou smlouvou. Tato smlouva je skutečně nakoncipovaná tak, aby německému nazilandu dala možnost diktovat podmínky celé EU (pár stafážistů, zkorumpovaných či jinak motivovaných, hlasujících velice často v explicitném rozporu s mandátem, který mají od vysílajícího státu, si najdou vždy, jako si v roce 1939 našli svého Háchu či Moravce).
Z této skutečnosti také plyne jediný rozumný závěr, který ovšem je natolik rozumný, že bude EUropolitiky silně odmítán, a tím je pád Lisabonské smlouvy, která jednoznačně stojí v základech současné krize EU.

Jak jsem již uvedl, v čele EU se nenachází ani jeden kvalitní politik, který by si tuto skutečnost jednak uvědomil a jednak "měl gule" spáchat nějakou zásadnější reformu. Z tohoto důvodu se EU bude plácat stále blíž a blíž propasti, kterou na ni učitelka života má připravenu. Jedinou racionální akcí zemí V4 nebo V4+ je proto co nejrychlejší zahájení prací na odchodu z ní.

____________________
* Teď jsem kdesi v diskusích našel krásnou myšlenku, kterou jako takovou, tj. nikoli svou, předkládám:
Mohla by se dělat vedle matematické olympiády i matematická pasrolympiáda, v níž by absolventi humanitních fakult počítali příklady na trojčlenku a podobné triviální postupy a obecenstvo jim fandilo

4 komentáře:

  1. Nevidím to tak jednoznačně
    Referendum "o ničem" (resp. o pohodlí, např. Bude autobusová zastávka stát u hospody nebo u hřbitova?) nechť je závazné i kdyby přišel jediný oprávněný.
    Referendum kde jde "o všechno" (anebo "o život", např. Půjdeme se bít za Losnu nebo za Mažňáka?) potřebuje vysokou účast a v ideálním případě výběr jedné z možností nadpoloviční většinou všech oprávněných.

    Jenže, kdo rozhodne zda jde o život anebo o nic?
    Náčelník (vláda = kolektivní náčelník)?
    Rada starců ?
    Referendem?? v tom případě, jakou většinou??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeněk Žíkovecký10. října 2016 v 12:05

      Ti, kdo nehlasují, se dobrovolně zříkají rozhodování a není žádný důvod, proč je započítávat k jedné nebo druhé straně.
      Ostatně pokud otázka zněla "Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?"
      tak neplatné referendum by snad mělo znamenat, že povinné přemístění se nepodařilo prosadit.

      Vymazat
    2. Ucast rozhodne NESMI byt kriteriem. Kdyby totiz napriklad prislo navic 8% opravnenych volicu a tito vsichni se vyjadrili PRO kvoty, pak by referendum bylo zavazne s vysledkem PROTI. Tedy techto 8% by svou ucasti podporili opak toho co chteji.

      Obecneji: Pokud se zvysi pocet hlasujicich pro variantu A, pak to nesmi prospet protichudne variante B.

      Kriteriem by mohlo byt neco jako "pro variantu A se vyslovilo o X lidi vice nez pro variantu B", pricemz X by bylo rekneme 10% opravnenych. Tohle by madarske referendum splnovalo s velkou rezervou, coz je spravne.

      Naopak by to nesplnil brexit... tam to ale opravdu bylo velmi tesne. Pri vetsi volebni ucasti by mozna melo stacit mene nez 10%.

      Vymazat
  2. Maďarské referendu potvrdilo to, co lze pozorovat i v ostatních státech: problémem nejsou ty 3% vítačů, ale těch 58% líných flegmatiků.

    OdpovědětVymazat