Zákaz práce

Byl jsem 27. 8. nakupovat v Bauhausu, a paní pokladní jsem popřál hezký svátek. Dostalo se mi odpovědi "my svátek nemáme, oni nám zakazují pracovat".

Ekonomický dopad

V obchodních řetězcích, o které v první řadě jde, jsou pracovníci velice často placeni od počtu odpracovaných směn, takže výpadek jednoho prodejního dne řada z nich nějakou tou stovkou pocítí na výplatní pásce.
Představa, jak "si matky, týrané zlými zaměstnavateli a nucené pracovat neděle neneděle, svátek nesvátek, konečně odpočinou v kruhu rodiny", je zcela mimo realitu. Respektive se jedná o virtuální realitu odborářských bossů, kteří nikdy v úkolu nepracovali, protože se vždy živili mlácením hubou za paušál.

Širší ekonomické souvislosti

V ekonomice státu vcelku nutně spolu s nárůstem modernizace a podílem náročnějších ekonomických aktivit narůstá počet profesí, které se provozují nepřetržitě. Dříve se jednalo v podstatě jen o živočišnou výrobu v zemědělství, ostatní profese v podstatě mohly "ctít" neděle a svátky. Z čehož církev udělala povinnost a z "nectění svátků a nedělí" hřích.
V současné době je nutno zajišťovat nepřetržité služby od výroby energií a zajištění dodávky vody a plynu (já ještě pamatuji doby, kdy v případě havárie na rozvodech elektřiny, vody a plynu v neděli a ve svátek byly čekací doby na opravu mnohem delší, pokud vůbec nějaké opravy v té době byly prováděny), v nepřetržitém režimu funguje i zdravotnictví a některá zvlášť moderní a vyspělá pracoviště v jeho rámci již nerozlišují všednodenní a nedělní provoz a počet takovýchto pracovišť neustále narůstá.
Totéž se týká i řady technických profesí, kde se jede na nepřetržitý provoz, protože je to ekonomicky nejvýhodnější režim. I zde neustále narůstá počet takovýchto pracovišť a je to akcentováno i současnou fází ekonomického cyklu.
Je samozřejmé, že pracovníci těchto provozů mají také +- týdenní rytmus, tj. s nějakou delší pauzou v práci, nicméně ten je zpravidla u části pracovníků fázově posunutý tak, že jako den volna mají některý ze všedních dnů a naopak pracují přes dny volna. I tito lidé pak potřebují mít zajištěny stejné služby jako ti, kteří neděle "světí".
Což vcelku logicky vyvolává tlak na další a další profese, aby jejich služby byly dostupné přibližně stejně v rámci celého týdne.
U nakupování je ještě problém v tom, že během týdne se velice často rodina nesejde a není ani čas na pořizování větších nákupů. Proto je víkend (nebo svátek) logickým termínem velkých rodinných nákupů (někdy i spojených s např. společným obědem v restauraci). Tam, kde nedělní prodej nemají pak v sobotním dopoledni nákupní střediska a přidružená zařízení praskají ve švech.

Ideologické a ekonomické souvislosti

Jistěže se tento vývoj nelíbí kléru, který by rád "evangelizoval", přičemž plná nákupní střediska (zpravidla spojená s dalšími službami a kulturními aktivitami), kontrastují s prázdnými provozovnami náboženství. Ti drzejší pak blekotají o "chrámech mamonu" či spotřeby apod., které mají stát v kontrastu s "duchovními hodnotami", prodávanými v jejich prázdných provozovnách.
Je docela možné, že někteří naivnější členové kléru jsou opravdu přesvědčeni o tom, že když zavřou v neděli obchody, tak lidé půjdou do kostela poslouchat skřeky nějakého ministrantofila. Nicméně jsem toho názoru, že většina z nich má IQ o něco vyšší a chápe uzavření obchodů přes něděli spíše jako úspěšnou buzeraci nenáviděné sekulárně orientované populace.
Je zde, pochopitelně, i tlak ekonomický, založený na tom, že okolní státy mají v sobotu odpoledne a v něděli zavřeno, protože jejich obyvatelé nedokázali paralyzovat místní evangelizátory, a majitelé tamních obchodních řetězců přicházejí o obrovské peníze tím, že tamní občané jezdí nakupovat k nám.
Osobně by mě docela zajímalo, kolik poslaneckých hlasů pro současný zákaz prodeje o vybraných svátcích (přičemž alespoň některé se kryjí se svátky v Německu a Rakousku) bylo "zasponzorováno" tamními obchodníky.
Je také jasné, že současný stav je v podstatě jen počátek, že bude snaha "salámovou metodou" dosáhnout stejného stavu totálního hovadství, spojeného se zákazy nedělního prodeje, jaký panuje v sousedních státech.

Můj názor

Uvedený zákaz je IMHO zcela jednoznačně špatný a byla jím odbourána jedna z malá pozitivních věcí, které přinesl 17. listopad 1989 (a je snaha nás dostat v dostupnosti služeb v průběhu týdne do předlistopadového stavu, stejně jako v mnoha jiných věcech).
Pokud se na "trhu s politikou" objeví strana, která bude mít na programu uvedené zákazy zrušit, budu silně uvažovat o tom, že jí dám svůj hlas.
Na druhé straně jsem toho názoru, že takovýto "populistický" požadavek v programu by mohl ledaskomu hlasy přinést. Protože nespokojení jsou zákazníci, nespokojení jsou prodávající, spokojeno je akorát pár naprosto bezcenných blbů.

Ideální by jistě bylo lidi, co tento zákaz prosazují, označit a vytvořit jejich seznamy i s bydlišti a po dobu příslušných svátků (případně nedělí) jim neposkytovat žádné z nepřetržitě poskytovaných služeb: Vykázat je z dopravních prostředků i z nemocnic, vypnout jim vodu, elektřinu i plyn, odpojit je od internetu atd. Tedy, přenést je tam, kam patří: do temného středověku.