"Židovský hřbitov v Prostějově"

Pár poznámek k této kauze na základě informací z lokálního tisku.

Poznámka první

Není pravda to, co tvrdí předkladatelé požadavků, že by bylo dříve naprosté tabu využívat náhrobní kameny k nějakým jiným účelům. Takovéto využití je doloženo i u nás, včetně využití k zabudování do církevních staveb jako stavební materiál.
Že nejsme "jen my takoví barbaři" dosvědčuje povídka Hanse Christiana Andersena "Starý náhrobní kámen", která uvádí druhý díl sbírky "Pohádky a povídky", vydané SNKLHU Praha, 1953. Dosvědčuje, že i v Dánsku (a v Andersenově době) bylo zvykem staré náhrobní kameny ze zrušených hrobů nebo celých hřbitovů buď použít druhotně k jiným účelům jako takové nebo rozbité na kamenné dlaždice (zpravidla na konerční bázi - jako rozprodej surovin).
Konec konců, i jedno ze sídel papežů, Andělský hrad, bylo původně mauzoleem, tedy pohřebištěm.
Pokud někdo říká něco jiného, tak prostě lže a tímto prismatem je třeba se dívat na vše, co k celé kauze říká dále (bez ohledu na etnicitu a tituly).
Nedaleko mého bydliště byl zrušený hřbitov přeměněn na zahrádkářskou kolonii s tím, že kde u hrobů existovali žijící příbuzní (známí apod.), tak byli nebožtíci exhumováni a přesunuti jinam (byl tak např. přesunut jeden náš známý, kterého jako dítě pamatuji, přesun ostatků zařizoval jeho kamarád, můj emeritní šéf, nyní již také zesnulý), ostatní nebožtíci tam leží pod záhony zeleniny a ovocnými stromy dodnes.

Poznámka druhá

Židé odmítají pochopit a akceptovat naše zvyklosti, které na celý problém nahlížejí poněkud jinak, přitom oni by se měli přizpůsobit nám, protože toto je naše země. V Izraeli ať si dělají co chtějí oni.
Nicméně výše zmíněné blábolení nepravd je jasnou ukázkou charakteru lidí, kteří se v této kauze za židovskou stranu angažují.
Nesmyslem je i manipulativní blábolení o "obohacení" města zde žijícími Židy. Židé vždy žili vedle ostatních obyvatel, vytvářeli paralelní společnost (jako v současné době třeba Romové nebo muslimové). Kdo z nich se zapletl s majoritou, byl z jejich středu v podstatě vyobcován. Takže zdejší židovské osídlení a jeho aktivity, "hanácký Jeruzalém", mělo význam jen pro Židy, ale pro nikoho jiného.

Poznámka třetí

Lidé nabyli příslušné věci (konkrétní soukromníci kámen, občané města nekonkrétně všichni veřejné prostranství) v dobré víře, a v takovém případě prostě odporuje naším právním normám i zvyklostem, aby byli následně poškozeni.
Finanční kompenzaci současným majitelům by měl poskytnout stát (jednak jako právní pokračovatel ČSSR, jednak získal prostředky zabavením majetku KSČ), případně by se měly zaangažovat židovské organizace.
Problém vytváří situace, kdy plocha pohřebiště je zakomponovaná do pozdější zástavby a jakékoli její nové vymezení následně naruší komfort občanů, žijících v okolí i těch, co posílají děti do příslušných škol (budou Židé ochotni finančně vykompenzovat např. pokles ceny okolních pozemků a na nich postavených budov?).
Židé sice tvrdí, že jimi požadované "zpietnění" místa by do života občanů nijak nezasáhlo, ale jedním dechem prohlašují, že by se tam např. nesměli venčit psi. Čímž předchozí tvrzení jednoznačně usvědčují z nepravdy a dostávají se do pozice hlasatelů nepravd, u nichž není jasné, s jakou nepravdou přijdou v dalším kole. Konec konců, v následně zmíněné kauze postupovali Židé také "salámovou metodou" a pečlivě se vyhýbali tomu, aby čestně a na rovinu shrnuli všechny své požadavky do jednoho přehledného komplexu.

Poznámka čtvrtá, historická

Před vícero lety (snad ještě dokonce před 11. zářím) proběhla v Praze kauza, kdy byl objeven židovský hřbitov, o němž se dříve nevědělo.
V případě normálního středověkého pohřebiště by byl postup takový, že by se provedl archeologický průzkum a následně bylo pohřebiště překryto pískem nebo jiným vhodným (kontrastním) materiálem a přestavělo. Totéž by se dělo i v případě starších, "pohanských", pohřebišť.
Židé si vyřvali jakousi betonovou desku pod celou budovou, pod níž je volný prostor, a která celý hřbitov (který byl do té doby pod standardní městskou zástavbou) jakoby zastřešuje. Vyřvali si to mimo jiné i tím, že se do Prahy promptně sjeli Židé z celého světa a opakovaně tam demonstrovali a dělali kravály (k něčemu podobnému se zřejmě schyluje i v tom Prostějově). Pamatuji také, že to bylo kritizováno (např. na tehdy volné diskusi na Neviditelném Psu) ve smyslu "mohl by si normální pracující člověk dovolit ze dne na den nechat práce a jet na neurčitou dobu demonstrovat kamsi přes půl zeměkoule?"
Dalším aspektem zmíněné kauzy je skutečnost, že příště kterákoli stavební firma, která najde nějakou archeologickou památku, ji potajmu vybagruje a vyveze (už se stalo v případě budování jednoho z obchodů jednoho z u nás již nepůsobících obchodních řetězců), aby se vyhla riziku podobných šílených dodatečných nadnákladů, jaké si Židé v tomto případě vyřvali.

Poznámka pátá

Židé se (asi nechtěně) dostali do situace, kdy jejich zástupci připomínají nacistické pohrobky, kteří před časem vyčítali Česku, že se zde nestaráme "dost pietně" o mršiny nacistických zrůd, které sem nalezly v souvislosti s událostmi let 1938 a 1939 a následně zde pochcípaly či byly chcípnuty. Což jim, pochopitelně, na pozitivitě obrazu v očích veřejnosti nijak nepřidá.

Poznámka šestá a poslední

Židé svým naprostým nedostatkem empatie ke smýšlení majority pracují, věřím, že nevědomky a nechtěně, na tom, aby zcela anulovali étos holokaustu a vyvolávali u části veřejnosti antisemitské nálady a u další části alespoň zvyšovali toleranci k projevům antisemitismu.
Pamatuji na jednoho docela chytrého komunistického funkcionáře, který říkal, že "každá fronta (míněno před obchodem na nedostatkové zboží) je vlastně střediskem antikomunistické agitace". A měl zcela jistě pravdu a patřil k reformním komunistům, kteří se poctivě snažili o to, aby těch front bylo co nejméně.
Naprosto analogicky představuje každá akce jako je tato kauza v podstatě velmi účinnou antisemitskou agitku a táhne-li se moc dlouho, tak je to přímo "antisemitský VUML". Ti členové židovské obce, kteří si jsou tohoto faktu vědomi, by měli usměrnit a umravnit horlivé aktivisty ze svých řad, kteří takto páchají potenciálně značné škody. Předpokládám, že si nikdo rozumný nepřeje nějaký "holokaust No II", alespoň já si ho rozhodně nepřeji, takže by mělo být v zájmu rozumných lidí napříč celou společností, aby došlo k přijatelné a veřejností akceptovatelné dohodě, byť třeba nevyhovující do puntíku všem tisíce let zastaralým pověrám.

Závěr

Jsem toho názoru, že magistrát Prostějova by měl požadovat od zástupců Židů, aby jasně a jednoznačně přednesli veškeré požadavky, které mají (aby nedošlo ke stejnému průběhu, jaký byl v té zmíněné Praze). S jasnou a jednoznačnou podmínkou, že jakékoli další požadavky přednesené po dni D a hodině H uzávěrky pro předložení požadavků budou brány jako nulitní, tj. že se na ně nebude brát sebemenší zřetel.
Následně by mělo padnout rozhodnutí, které z požadavků jsou akceptovatelné bezvýhradně, které s nějakými podmínkami a které nejsou akceptovatelné. Nedokážu si např. představit, že by na prostranství u škol měly zákaz vstupu menstruující starší žákyně a do parku menstruující ženy (což by asi také odpovídalo starozákonním předpisům, stejně jako zmíněný zákaz psů), a že by někdo, ve škole asi učitelé, v parku nejspíš městská policie, hlídal stav genitálií přicházejících žen a dívek.
Na základě diskuse nad danými fakty by pak mělo padnout rozhodnutí o konečné úpravě místa i režimu na něm.

Naprosto rovněž nesdílím představy některých diskutujících pod uvedeným článkem, jak "jim to lidé spočítají u voleb" (myšleno  zastupitele města). Jsem naopak toho názoru, že současné zastupitelstvo města Prostějova má příležitost nasbírat body u voličů tím, že bude hájit, pokud možno kultivovaně a citlivě, ale nekompromisně, zájmy voličů a nikoli náboženské pověry a zájmy nám cizího národa, jehož zástupci se navíc vůči nám a naší kultuře nepřátelsky vymezují.