Bio brikety

"Při spalování biomasy nevzniká žádné CO2", hládá nápis na obalu eko - bio - dřevěných briket.

Dřevěné brikety

Dřevěné brikety jsou fajn, protože v důsledku slisování dřevěného odpadu pod vysokým tlakem mají v jednotce objemu výrazně vyšší výhřevnost než dřevo, a přitom je lze použít  topeništích pro dřevo určených, která by se mohla spalováním uhlí poškodit zahřátím na příliš vysokou teplotu.
Stojí odhadem asi dvojnásobek ceny normálního dřeva, prodávaného jako štípy metrových polen, které si pak zákazník musí nařezat sám dle potřeb svého topeniště. Pokud se podíváme na ceny nasekaných polínek, prodávaných po pytlech či pytlících, tak poté, co nás vzkřísí z mdloby, budeme nuceni konstatovat, že ty brikety jsou výrazně levnější.
Já jim přišel na chuť hlavně proto, že vydrží doutnat podle návodu i v reálu celou noc, takže se v zimě nemusím opakovaně během noci budit a přikládat.

Biomasa

Naše přední odbornice na biomasu má v uhláku mrkev, jak se kdysi v televizi přiznala, nicméně ta asi bude hořet (bez předvysušení) docela blbě. Na druhé straně, pokud ji necháme hnít někde v generátoru bioplynu, můžeme ji jako palivo v této formě využít docela dobře.
Dřevo je v topení docela klasika, jen naši předkové, až po příslušníky druhu Homo habilis, kteří se naučili oheň minimálně dlouhodobě udržovat (o čemž svědčí pravěká ohniště s až více než metrovou vrstvou popela) nevěděli, že se jedná o biomasu, a že je to šíleně ekologické.
Pokud začali naši předkové topit něčím jiným, tak, ze dvou důvodů:

1. Potřebovali tolik dřeva (popř. přeměněného na dřevěné uhlí), že krajina nedokázala tuto potřebu pokrýt, přestože došlo ke drastickému odlesnění, při jehož spatření by si kterýkoli ze současných ekologů hodil mašli. Odlesněna byla i pověstná Šumava a "přirozený pravěký prales" na ní začal růst znovu až tehdy, kdy dřevěné uhlí z většiny druhů  použití nahradilo uhlí kamenné, popř. hnědé (o dalších typech uhlí ani nemluvě)
2. Potřebovali energii koncentrovanější a materiál hořící snadněji při vyšší teplotě, nedosažitelné běžně topením dřevem

Těžba uhlí zachránila značnou část krajiny, kterou bylo možné opustit a ponechat k extenzívnímu využívání (např. jako pastviny) nebo spontánnímu zalesnění. To též souviselo s poklesem bonity půdy, když nastoupila malá doba ledová.
Archeologické nálezy jsou neúprosné: např. Dráhanská vysočina, v současnosti sídlo mnoha rezervací a dalších chráněných útvarů, s lesy vizuálně "panenskými", byla ještě za časů Rudolfa Druhého prakticky celá odlesněná. Zbyly tam prakticky jen účelově chráněné ostrůvky lesa, udržované pro podporu hospodářské činnosti, případně polopřírodní ekosystémy, jako plantáže košíkářských vrb a podobných užitkových stromů. Většina tamních vesnic sice byla obydlena až do své zkázy za třicetileté války, nicméně, na rozdíl od vsí se zázemím lepší půdy v nižších polohách, tyto vesnice nebyly po zničení obnovovány. Pokud se našly, jako třeba ve Mstěnicích nebo Bystřeci, jámy, kam sousedé naházeli pozůstatky jejich pobitých obyvatel, tak to, co z nich zbylo (kosti) ukazuje na život v těžkém strádání. Ty vsi prostě žily jakousi setrvačností a šly z hladomoru do hladomoru, jen občas vystřídaných jedním nebo několika málo lepšími roky s větší úrodou, poskytujícími falešnou naději na zlepšení podnebí. Patrně by zanikly i bez vypálení některým z vojsk, protože by jejich obyvatelé nakonec pomřeli hladem.

Renesance biomasy

Až konec dvacátého století přinesl hysterii, způsobenou s oteplovacím podvodem.
Už "erbovní" Mannova "hokejka" byla s vysokou pravděpodobností vědomým podvodem, protože tento pán proměřil letokruhy kolem 120 stromů a poloostrově Jamal a z cca deseti z nich vybraných potom stvořil onen "hokejkový graf", "dokazující" šílené oteplování v poslední době. Protože svou cestu i následné výzkumné aktivity hradil z veřejných peněz, byl donucen vydat i surová data (co naměřil na všech stromech) a jiní výběrem jiných stromů sestrojili graf, představující zhruba vodorovnou čáru a zase z jiných také "hokejku", ale zahnutou opačně. Naprosto stejně se dají sestrojit hokejky a jiné tvary z číselných řad, vytvořených generátorem náhodných čísel.
Nicméně hysterie propukla, a protože se na ní dají vydělat, jako ostatně skoro na všech druzích masově šířených podvodů (ostatně, co jiného jsou "světová náboženství"?), začala být aktivně a masově šířena.
Oponentům byla vytýkána "neodbornost", nicméně světovému klimaalarmistickému panelu velel dlouhá léta vysokoškolsky vzdělaný "koloťuk", jehož jedinou klimatologickou kompetenci bylo vlastnictví firmy na přeprodávání povolenek k produkci CO2.
Další členové těchto organizací zpravidla mají odbornosti klimatickým vědám (a mnohdy i vědám exaktním) ještě vzdálenější. Výjimky jsou, ale jsou to výjimky, zpravidla s dobře "vysezenými" místy ve státní správě, kde se peníze na "boj s globálním oteplováním" točí, div se z nich nekouří.
Tím se do hry dostala drahá a prostředí (od pěstování až po likvidaci spalin) zatěžující biomasa, která má formální "odpustek", protože "neprodukuje při hoření CO2".
Pochopitelně, je to opět nesmysl, protože už jednoduchý pokus, třeba s troškou vápenného mléka, ukáže zcela jasně, že dřevo hoří mimo jiné na CO2, jen to CO2 je "úplně jiné CO2", než při spalování uhlí, nafty nebo jiných věcí. Asi si ekologové dělají na každé molekule čárku.
Ekologové, abych to zase nepřeháněl, mají předstvu, že biomasa "jen vrací do přírody to, co si z ní odebrala při růstu". Je to sice částečně pravda, nicméně zejména v našich a ještě víc v polohách ještě blíže k pólům (nebo v horách), je uhlík rostlinami ze vzduchu odstraněn na dosti dlouhou dobu, někdy i tisíce let. Alespoň tak stará dřeva se nacházejí, pokud se přírodními procesy dostala pod vodu, do bažin nebo do hlubších vrstev půdy.
Ekologové ovšem ječí i nad eutrofizací vod, aniž by si uvědomovali (nebo to reflektovali), že ten zelený sajrajt představuje uhlík odčerpaný z atmosféry. Přitom zbytky těch zelených mikroorganismů, které spadnou na dno, jsou z koloběhu uhlíku vyřazeny na velice dlouhou dobu. Mnohdy i na dobu, než se daná část pevninské kry podsune pod jinou a dostane se k tomu vysoká teplota hlubokého podzemí, nebo na dobu, než se z někdejšího dna stane pevnina a někdo v jejích podpovrchových vrstvách nezačne těžit uhlí.
A také ekologové ječí nad jadernými elektrárnami, které žádné uhlí, naftu nebo plyn nespalují, a tudíž opravdu žádný CO2 netvoří.

Takže spalujeme "ekologické" biobrikety, abychom "chránili" přírodu před vznikem CO2, který ovšem jejich spalováním vzniká (byť je zřemě část lidí ideologicky zblblá tak, že tomu na obalu napsanému nevznikání opravdu věří), a aniž bychom měli sebemenší důkaz o tom, že reálně k nějaké ochraně opravdu dochází. A když jsme u toho, tak uhlí, nafta, zemní blyn atd. jsou také biomasa, jen trochu déle odleželá v přírodním prostředí.