Na klima si budeme muset zvyknout ...

Náš přední meteorolog (nikoli klimatolog) projevil skeptický názor vůči ovlivnění klimatu, bez ohledu na tu či onu konferenci o ovlivňování klimatu a vyjádřil mínění, že na změny klimatu si budeme muset zvyknout.

Problém klimatu

Mezi nejvýznamnější skeptiky ohledně "lidmi způsobeného globálního oteplování" patří odborníci, kteří se buď zcela, nebo v souvislostech s jiným výzkumem, zabývají klimatem v dřívější historii, prehistorii, případně předlidských geologických obdobích. Jednak jim těžko kdo, vyjma naprosto drzé klimaalarmistické aktivisty, nemůže odepřít kompetenci, která je výrazně vyšší než kompetence meteorologů (o železničních inženýrech nebo kulturních antropolozích ani nemluvě).
Klima se mění neustále a v nepravidelných intervalech se střídají teplejší a chladnější období. V historii, i před jejím počátkem, byla období jak výrazně teplejší tak i výrazně studenější, než je současný stav. Ten nedosahuje ani hodnot, jaké zde prokazatelně (podle zpráv o stavu živé přírody, sněhové pokrývce, počasí atd.) byly za Jagelonců a prvních Habsburků, kdy se (pochopitelně bez fóliovníků) pěstovaly v Polabí melouny a občas byl i "rok bez zimy", kdy vůbec nebyla v zimě sněhová pokrývka, alespoň v tehdejšími lidmi obývaných nížinách. A na Drahanské vysočině se rodina uživila z plužiny (jejich rozsah je znám, protože se zachovaly jejich okraje, vyorané pluhy do výšky) o výměře, na jaké by pro výživu rodiny o tehdejším počtu členů musely těžce makat i GMO plodiny, které tehdy pochopitelně nebyly.
Koncem středověkého klimatického optima tu patrně rostly smokvoně, které dnes najdeme v režimu volného růstu někde na Balkáně. A mezi tím byla ochlazení, z nichž nejdrastičtější byla tzv. malá doba ledová, která přispěla k hospodářské krizi a v jejím důsledku i ke třicetileté válce.

Problém oteplování

Současné změny počasí (a částečně i podnebí) se pořád dají chápat jako konečné vybabrávání se z dozvuků zmíněné malé doby ledové. To, že tohle studené období někdy skončí, je více-méně jasná věc a stejně jasné je, že výsledkem bude období s ještě vyššími teplotami, než jaké máme v současné době. Žádný CO2 na něco podobného vůbec nepotřebujeme.
Další věcí je, že na základě nesmyslných diktátů klimaalarmistů (které jsou ovšem pro ně vysoce smysluplné, protože v jejich důsledku vznikají velmi bohaté penězovody z veřejných prostředků do jejich peněženek) je systematicky zanedbáváno to, o čem mluví pan Metelka, byť jinak klimaalarmista - profesionál zcela jednoznačně: Přípravu na to, že bude tepleji a že s tím nic nenaděláme, jako neumíme např. zapokličkovat sopku, zrušit zemětřesení nebo zastavit kosmické záření.
Naši předkové se nezabývali žádným "poručíme větru dešti", byť dávali zvonit proti bouřce a krupobití (jen tak nějak akceptovali, že to ne vždy pomáhá). Na oteplení se připravovali vybudováním rozsáhlé sítě rybníků, z nichž podstatná část byla zrušena v pozdější době, zejména v souvislosti s chladny malé doby ledové, kdy se úrodná pole na dnech bývalých rybníků stala významným zdrojem výživy.
Je zcela jednoznačně třeba se vykašlat na plnění kapes podvodníků typu solárních baronů, překupníků "uhlíkových odpustků" a podobných pochybných existencí. Tito lidé představují jen modernější obdobu známých "obchodníků s deštěm", kteří tahali lidem z kapes peníze v suchých letech, především v USA. Větrníky a solární panely nejsou o nic schopnější ovlivnit klima než přístroje, které zmínění dávní podvodníci užívali jako své pracovní nástroje.
Ušetřené peníze je třeba potom věnovat na projekty, které zadrží vodu z přívalových srážek v krajině a udrží vlhkost vzduchu (a tím rosy a drobné místní srážky) i v době, kdy by jinak bylo sucho. Paradoxně "odborníky" a ekologickými ideology odmítaný kanál Dunaj - Odra - Labe by mohl, protože bude potřebovat mnoho akumulačních nádrží, vnitrozemské přístavy, kanály a podobné vodní plochy a vodoteče, sehrát významnou roli pro místní klima na severu Moravy, ve Slezsku i na severovýchodě Čech, kde by tyto stavby vznikly. Jinde, pochopitelně stačí obnovit "staré dobré" rybníky, z čehož by byl benefit v levnějším rybím mase (doporučovaném coby faktor prevence kardiovaskulárních chorob). Nicméně i jinde by mohlo dojít ke splavnění toků a vystavění kanálů a nádrží, jak k účelům vodohospodářským, tak i dopravním a rekreačním.
DOL by pochopitelně měl ještě jeden zásadní benefit - zabránil by německým ekologistům v odříznutí českých zemí (a továren v nich umístených od mořských přístavů a vnitrozemských vodních cest prostřednictvím "ekologického" zneplavnění Labe, na němž intenzívně pracují.

Takže, na klima bychom si neměli "zvykat", ale měli bychom místo financování naprostých nesmyslů ve stylu "poručíme větru dešti" (což už tu bylo a prokazatelně nefungovalo) investovat do opatření za účelem přizpůsobení krajiny i obývaných lokalit jeho změnám.