pátek 18. listopadu 2016

Pětka z biologie 2

(dokončení)

"Proměnlivost ras"

Proměnlivost ras je v podstatě jen a jen potenciál populace přizpůsobit se změněným přírodním podmínkám, pokud změna nepřijde tak rychle, aby celou populaci vybila, a přitom tyto podmínky budou spojeny s nějakým selekčním tlakem. Pokud je nějaká populace v podmínkách +- stejných, dosáhne určité uniformity (do úrovně, kdy tlaky na další přizpůsobování už nebudou natolik fatální, a ponechají žít trochu odlišné jedince). Tak je tomu u živočichů a rostlin a nejinak je tomu i u lidí.
Jistěže do toho v poslední době zasahují i podmínky sociální, které mohou umožnit život bílého Evropana v oblasti kolem rovníku a naopak příslušníků tamních plemen třeba i za polárním kruhem. Nicméně je třeba si uvědomit, že jakákoli změna v sociální sféře (a ty bývají zatraceně rychlé) vystaví tyto lidi přírodním podmínkám, na které se mohou jako biologické entity adaptovat jen částečně a zpravidla to odskáčou jak kratším životem, tak i horším uplatněním genů do další generace.
V některých případech jsou změny i zcela náhodné, pokud nejsou spojeny se silným selekčním tlakem. Nejznámější je tolerance laktózy v dospělém věku, která se vyvinula u Evropanů, zatímco většina asijských národů toleranci k laktóze během dospívání ztrácí. Předpokládá se, že pastevecko - rolnické neolitické obyvatelstvo bylo v této věci pod silným selekčním tlakem (mléko a mléčné výrobky umožňují výživu z hospodářských zvířat, aniž by je bylo nutno zabít), zatímco v některých oblastech Asie takovýto tlak nebyl a fixace tolerance laktózy v dospělém věku se tam nevyvinula.
Jistěže adaptace chováním (složitá, protože se sociální nádstavbou) existovala už v dávné hiostorii (a někdy patrně i nevědomá). Zmínil jsem se o "rybolovných" populacích, které si mohly z důvodu přítomnosti vitamínu D v potravě "dovolit mít" tmavší pleť (což je ovšem zase na druhé straně zvýhodňovalo na sněžných pláních s mnohonásobnými odrazy světla, včetně UV záření). Na mráz a vítr tito lidé (především Inuité) reagovali vyvinutím schopnosti stavět bezpečná obydlí i vyrábět si perfektní oděvy, překonané až v posledních desetiletích syntetickými materiály. Výsledkem ovšem je, že Inuit je fakticky méně otužilý než středoevropan a v případě nějakého průšvihu (kdy o tu svou perfektní výbavu přijde) zpravidla hyne stejně rychle, nebo i rychleji, než on.
Vlastně jedinou somatickou adaptací Inuitů na chlad v polární zimě je u nich zmenšení nosu a velké tukové polštáře na tvářích (protože tyto tělesné partie nezakrývá oděv). Je zajímavé, že podobnou adaptaci můžeme vidět i u některých severských národů (a národů z oblastí s extrémním vnitrozemským klimatem s velkými mrazy v zimě), a že se u nich, jakožto u populace evropského původu, vyvinula patrně zcela nezávisle, bez např. míšení s Inuity. Prostě se zde uplatnila, patrně zcela nezávisle na sobě, určitá genetická plasticita lidských populací. Nedivil bych se, kdyby se časem přišlo na to, že se na těchto vizuálně charakteristických rysech podílejí i změny genomu na jeho různých místech, jak je tomu u barvy pleti.
Je docela možné, že takováto změna je do jisté míry možná i na úrovni individua a nikoli jen darwinským vývojem populace, protože součástí adaptace na zátěž chladem je i u "standardních středoevropanů" zesílení tukové vrstvy na trupu a zeslabení na končetinách.
Pokud tedy někdo blábolí o "proměnlivosti ras", pak by měl jasně přiznat, že se jedná o staletí až tisíciletí trvající proces (tudíž zcela irelevantní vůči proti tomu naprosto jepičí politice), jemuž rozumíme maximálně stylem "po bitvě každý generálem". Představa, že bychom něco takového cíleně inicializovali pod praporem nějaké ideologie je jednak nesmyslná technicky, jednak by znamenala s lidmi zacházet asi tak, jak zacházejí se zvířaty a rostlinami šlechtitelé (včetně systematického vybíjení "nevhodných" exemplářů). Na druhé straně jsem přesvědčen, že "vědci" druhu toho minule citovaného (a vůbec celé neomarxistické sféry, "frankfurtské školy" apod.) jsou eticky zcela srovnatelní např. s "výzkumníky", kteří působili v nacistických koncentrácích, a že by s temnějšími aspekty takovéto "práce" nějaké morální problémy neměli.

"Protimuslimský rasismus"

Tento termín, ražený islamisty a jejich pomahači, je z definice nesmyslný. Muslimem se stane každý, kdo za definovaných okolností (svědkové platní z hlediskla islámského "práva") odříká "šahádu". Z hlediska islámu je naprosto jedno, jestli je černý, bílý, nebo cokoli jiného. Je otázkou, zda by se mohl stát muslimem neandrtálec nebo děnisovan (případně příslušník dalších lidských plemen a druhů), ale vzhledem k tomu, že nejsou žádní naživu a projekt případného oživení těchto a dalších vyhynulých lidských plemen je spíš záležitostí akedamických debat než reálné připravy "s tahem na branku", je to otázka opravdu akademická.
Existuje ale zcela jednoznačně "vnitřní rasismus", kdy muslimové tmavé pleti jsou diskriminováni a islám toleroval i zotročování černošských muslimů (podobně jako křesťanství pokřtených černochů a rasistickému zacházení jsou v Izraeli vystaveni Židé z Etiopie s výrazně tmavší pletí). Tohle je důsledek starozákonního textu o Noemovi a jeho třech synech, z nichž ten černý se mu posmíval, když se stařík ožral, a tak byl za to proklet i s veškerým svým potomstvem.
Averze proti islámu stojí na kulturní, civilizační nekompatibilitě. Řada konkrétních aktivit, které nějakým způsobem odskáčou nějací muslimové, ve skutečnosti s náboženstvím vůbec nesouvisí.
"Odborník" Kwame Anthony Appiah uvádí: "Americká invaze do Iráku r. 2001 byla důsledkem amerického nacionalismu a šovinismu zaměřeného proti muslimům."
Je to, pochopitelně, naprostý nesmysl. Invaze byla provedena proto, že Saddám odmítl veřejně zlikvidovat své chemické zbraně, které prokazatelně měl, protože je použil jednak ve válce s Íránem, jednak proti "vlastnímu" kurdskému obyvatelstvu. To, že se žádné nenašly, není pravda. Byly nalezeny zásoby chemické munice z doby těchto akcí (takže měl co vydat nebo pod kontrolou zlikvidovat). Zda měl Saddám ještě něco novějšího, o tom lze vést nekonečné debaty. Faktem je, že uvedené sklady chemické munice byly nalezeny více-méně náhodně, a že propátrat celé území Iráku tak, aby se metr po metru čtverečním vyloučilo, že tam je nějaký sklad takové munice, nebo i modernější, to prostě nejde. Ten sklad by přitom klidně mohl být i v hloubce, kam nedosáhnou ani nejkvalitnější minohledačky. Zvládl by to georadar, ale plošné vyšetření celého Iráku by pravděpodobně přišlo na několik ročních HDP USA i EU dohromady.
Už v době před druhou Válkou v Zálivu jsem konstatoval, že zařízení k produkci mykotoxinů, jaké použili sověti a jejich spojenci v Kambodži a snad i ve Vietnamu, by se vešlo na korbu jednoho náklaďáku, který by navíc mohl ježděním z místa na místo předstírat, že něco převáží. Něco takového se leteckým průzkumem, nebo dokonce jen z družic, prostě najít nedá.
Pokud by Saddám projevil alespoň minimální snahu o spolupráci s mezinárodními silami, tak by k této válce nedošlo.
Naopak, američtí vojáci nejen v Iráku, ale i v dalších zemích v důsledku politické korektnosti naprosto nesmyslně tolerují a respektují i velmi radikální islámistické aktivity, včetně např. zákazu přivážení nehalal potravin, Bible, tolerování islámistických náboženských "soudů" (včetně vraždění "odpadlíků" a realizace dalších podobných "rozsudků"). V reálu se tedy projevují, i vůči obyvatelstvu, jako agresívní a extrémističtí islamisté, čímž v podstatě od sebe odhánějí sekulárnější vrstvy obyvatel (které je pak berou jako "lépe vyzbrojené islámské radikály" a podporují ve vlastním zájmu boj proti nim). Z tohoto pohledu jsou pro místní vlažné muslimy a nemuslimy daleko přijatelnější Rusové, kteří rakovinou politické korektnosti netrpí (což vedlo k jejich relativnímu úspěchu v Sýrii).

"Naši" filosofové tedy motají do sebe kulturu,rasu, sociální přizpůsobování populace zevním podmínkám, genetické přizpůsobování celé populace, jevy, které probíhají v rámci genetické platicity jedince atd. do jedné směsice, připomínající známý dort pejska a kočičky. Problém je, že z toho není špatně jen velkému zlému psovi, který ten dort sežral dobrovolně, ale celé společnosti, jíž jsou tyhle hovadiny vnucovány.

1 komentář:

  1. Dobře zargumentováno, zajím avé informace - početl jsem si. Nenašel jsem nic, pod co bych se nemohl podepsat. Dík.

    OdpovědětVymazat