Globální oteplování potvrzeno "odborníky" z Guardianu

Napsal mi pan Kryštof Kozák jako reakci na zmínku o tom, že Trump může zarazit vyhazování peněz a dušení americké ekonomiky "globálním oteplismem", a na této basi splnit významnou část svých ekonomických volebních slibů, odkaz na článek v levičáckém plátku Guardian, který si bere na paškál kritika "globálního oteplismu" Roy Spencera.
Probral jsem se temito "objevnými" argumenty, které jsou vesměs staré známe lži oteplistů, které již byly mnohokráte vyvráceny, nicméně oteplističtí lháři je blekotají stále znovu a znovu.

Bod 1:

Týká se zastavení "globálního oteplování".
Žádný z klimatických modelů nedokázal předpovědět zastavení "globálního oteplování" na 15 let. Vzestup o setiny stupně za rok je uvnitř chyby měření. Oteplení v posledních asi třech letech vyvolal fenomén El Niňo, který je zcela přírodního původu a byl popsán už před vznikem průmyslové revoluce (krátce po kolonizaci Jižní Ameriky Španělskem).

Bod 2:

Přírodní nebo umělé oteplování: Viz dále, za bodem 11

Bod 3:

Týká se kritiky kvalifikovanosti kritiků "globálního oteplování".
Šéfem IPCC byl dlouhá léta železniční inženýr, jehož jedinou kvalifikací pro obor klimatologie bylo vlastnění firmy na překupnictví "uhlíkových odpustků" - tolik k odborným kompetencím tohoto tělesa.
Naprostá většina v této organizaci působících vědců jsou lidé pro klimatologii naprosto nekompetentní (humanitní vzdělání nebo přírodovědné s klimatem souvisejícím jen velmi vzdáleně).
Naproti tomu oponenti IPCC jsou zpravidla odborníci na jevy s klimatem souvisejícími a je mezi nimi i řada nositelů Nobelovy ceny (ne za literaturu nebo za mír, ale za vědu).

Bod 4:

K růstu globálních teplot: Viz dále, za bodem 11

Bod 5:

Věrohodnost klimatických modelů, které "globální oteplování" predikují.
Klimatické modely pro minulá léta (kdy můžeme predikce konfrontovat s realitou) fungují pouze tehdy, když se do nich zařazují dodatečně různé "Pišvejcovy konstanty", korigující predikci z těchto modelů ke skutečně naměřeným hodnotám. Pokud se tento švindl neudělá, lezou z těchto modelů jen bezcenná hausnumera. Pro budoucnost, pochopitelně, podobné korekce udělat nemůžeme, takže nic jiného než hausnumera z těchto modelů neleze.

Bod 6:

Fyzika "globálního oteplování".
Atmosféra není kyveta naplněná plynem. Dějí se v ní procesy, které "čistí fyzikové" (třeba u nás Hollan) neznají, nechápou a nepočítají s nimi (a nemají na to ani kvalifikaci).
Spencer správně poukazuje na to, že voda se v atmosféře, na základě dějů jimž nikdo pořádně nerozumí a IPCC o nich jen mlží, mění z plynu na aerosol, případně krystalky, a zpět, přičemž se drasticky mění albedo Země (tedy odraz paprsků, účastnících se skleníkového jevu, ještě nad "skleníkem") i skleníkový efekt samotný. Tyto procesy mnohonásobně převyšují efekt CO2 (voda je mnohonásobně silnější skleníkový plyn než CO2, planetologické modely běžně pracují s desíteknásobky, navíc je jí v atmosféře víc).

Bod 7:

Strašení teplotou vyšší o 5 stupňů v roce 2100.
To je na úrovni vybírání církevní daně s tím, že ti, kdo nezaplatí, přijdou po smrti do pekla.
Ve skutečnosti naměřené trendy jsou s tak vysokým oteplením do roku 2100 v rozporu.
Druhá věc je, že v době mínojské, během antiky, kolem prvního milénia a v průběhu 16. století byly teplejší periody než je současný stav. Přitom nedošlo k žádným katastrofickým událostem, kterými straší IPCC.
Výroky IPCC jsou podobné výrokům některých raně antických učenců, kteří měli představu, že na rovníku je země rozpálená a moře vaří, takže jižní polokoule je pri nás zcela nedostupná (přestože to bylo po obeplutí Afriky Féničany a Egypťany, při kterém byl rovník protnut dvakrát). V podstatě jediným přínosem těchto představ jsou roztomilé pasáže z Dobrodružství barona Prášila, kdy se svými druhy plul vařícím mořem a mělo to tu výhodu, že lovili ryby rovnou vařené a hned je mohli jíst.

Bod 8:

"Nebezpečnost" CO2
Zvýšení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře se začíná projevovat "zelenáním" pouští a nárůstem produkce biomasy rostlinami (včetně kulturních rostlin). Je to důsledek jeho zvýšené nabídky pro fotosyntetickou tvorbu glukózy, včetně toho, že rostliny v polopouštních a pouštních oblastech si vystačí s menším množstvím pórů v listech, takže při respiraci ztrácejí méně vody.
Naopak chladná údobí vedou k rozvoji pouští. Extrémem byla doba ledová, kdy v důsledku rozsáhlého obnažení půdy a jejího zpřístupnění větrné erozi vznikaly u nás (i jinde ve světě) mnohametrové vrstvy spraše, tedy jemných částeček půdy, přinesených větrem a usazených. I "malá doba ledová" vedla ke zvýšení rozsahu Sahary a dalších pouští.

Bod 9:

Kritika konstatování, že "globální oteplování" je v reálu spojeno s přívaly sněhu a podobnými jevy.
Jedná se o obvyklé pseudovědecké tlachání, snažící se vyrovnat se skutečností, která je v rozporu s předpovídanou katastrofou.

Bod 10:

"Regionálnost" středověkého klimatického optima.
Teplé klima v době středověkého klimatického optima nebylo "regionální", ale celosvětové. Prokazují to jak paleoklimatické výzkumy z různých částí Země, tak i archeologický výzkum předkolumbovských amerických civilizací (včetně těch na jih od rovníku). To samé říká i např. záznam o flóře v pylových zrnech v rašeliništích a v jezerních i mořských sedimentech z různých oblastí na světě.
Velmi zaskočíte "oteplisty" otázkou, že pokud se Evropa na mohutné ploše od Uralu až po západ Atlantiku "lokálně oteplila", kde že tedy na Zemi bylo naopak stejně mohutné ochlazení, které by tento jev vykompenzovalo. Většinou se pak s vámi přestanou bez udání důvodu bavit.
Další záležitostí je, že středověké klimatické optimum zdaleka nebylo jedinou výrazně teplejší (oproti současnému stavu) periodou v historii (viz bod 7).

Bod 11:

Odmítání vlivu městských ostrovů.
Vliv městských (a jiných) teplotních ostrovů je dobře doložený, včetně např. meteostanic, na něž v posledních letech fouká výstup z klimatizace nákupního centra nebo jiné megastavby.
V Berkley stvořili studii, snažící se tento vliv popřít, ale tato studie je ryzí, a patrně vědomý, podvod, protože vstupní data jsou záměrně disajnována tak, aby z nich tento vliv nebylo možné prokázat. Položka v databázi "Zilina, Czech Republic" také nepřispívá k důvěryhodnosti této studie.
Například do teplotní řady v Klementinu se v posledních desítkách let promítá jednak fenomén "tepelného ostrova" narůstající Prahy, jednak postavení vltavské kaskády, po němž přestala téměř vůbec Vltava v Praze zamrzat a její volná hladina působí ve vltavském údolí jako průtokový ohřívač. Tento fenomén vzniká tím, že významná část vody z přehrad kaskády je vypouštěná ze spodních vrstev nádrží, kde má i v zimě teplotu kolem 4 stupňů, zatímco před kaskádou se v přírodním říčním korytu voda ochlazovala k nule a povrch řeky pravidelně zamrzal a měl teplotu pod nulou.

Obecně ke globálním teplotám (tedy k bodům 2 a 4):

IPCC, ani kdokoli jiný, nestanovil žádnou definici "globální povrchové teploty".
Podle bezelstného přiznání pana Metelky (který je meteorolog a oteplista) je to záměr.
Jinými slovy, "globální oteplování" je z principu hovadina, protože sledujeme veličinu, která není nijak definovaná. Oteplisté se tedy blíží spíše teologii než vědě, pokud na tom nejsou hůř, protože teologové nějakou definici boha, byť nesmyslnou, protože nic takového neexistuje, asi mají.
Na základě toho se porovnávají "hrušky s jablky", kdy se berou data pořízená určitým způsobem, porovnávají se s daty naměřenými jinak, a vyrobí se "oteplení".
Pokud nebude jasně a jednoznačně stanoven algoritmus měření a následného výpočtu globální teploty, který by byl vědeckou obcí (nejen obskurními oteplisty, ale všemi, kdo se zabývají měřením a výpočty nad naměřenými hodnotami) všeobecně přijat, je celý "oteplismus" jen bezcenné blábolení. I např. potravinářští inženýři, kteří potřebují mj. podle teplot naměřených v kotli (na různých místech naměřené bodové teploty a jejich průběh v čase) predikovat, zda, a na jak dlouho byla dosažena ve vařeném pokrmu teplota usmrcující nežádoucí bakterie, jsou k metodice rekonstrukce teplot v oblastech mezi meteostanicemi kompetentnější než většina členů panelu IPCC. A, mimochodem, kdyby mezi měrnými body predikovali vyšší teploty, než kolik se v nich naměřilo (jak to dělá IPCC pro místa na Zemi, nepokrytá meteostanicemi), tak bychom měli alimentárních epidemií z jídla neskonale víc.

Hlavním neštěstím, spojeným s "globálním oteplismem", je fakt, že se na tom, jako na jakémkoli jiném podvodném byznisu, dají vydělat fantastické peníze. Tím to na sebe jako magnet nebo mucholapka nabírá morálně pochybné existence, které pak tvoří hlavní jádro "oteplistů".