sobota 24. června 2017

Ošklivá křivka 2


Jaká bude reakce

První reakce politiků i "mluvících hlav" jsou daleko tvrdší než v případě islámských teroristických činů. Tento kontrast zvyšuje krátký časový odstup od těch posledních. Tato nestejnost může být jednoznačně zdrojem další frustrace.
Je třeba si uvědomit, že vyvolávání strachu má svoje meze a po jejich překročení prostě přestane působit. Opět zde máme jakousi zkušenost (kterou jsme získali mj. vinou britského podpisu pod Mnichovskou smlouvou), že teror, rozpoutaný nacistickými okupanty, měl za následek nárůst všeobecné nenávisti, která se projevovala při nejrůznějších příležitostech. A nakonec došlo k výbuchům protiněmeckých povstání, včetně toho, že se povstalci s německou populací nijak nemazlili. Ke vzpourám, konec konců, docházelo i v koncentračních táborech, takže ani koncentráčnický režim není s to něčemu podobnému zabránit.
Spektrum možných reakcí je v zásadě omezené:
  • ignorování změn v situaci
  • obecné přitvrzení, rovnoměrně proti muslimským i nemuslimským teroristům
  • asymetrické přitvrzení s vyšším tlakem a vyššími postihy pro neislámské (antiislámské) teroristy
  • asymetrické přitvrzení s tlakem opačným směrem

Pokud si je rozebereme

A Ignorování
Toto podle prvních reakcí patrně nenastane. Mohu se však mýlit, protože současná slovní reakce nemusí být následována činy.
B Obecné přitvrzení
Tato reakce může přinést s vysokou pravděpodobností zklidnění. Pokud však nebude současně vyvinut tlak na islámskou komunitu (ve smyslu varianty D), pak bude latentní napětí dále narůstat a celá situace se bude opakovat. Navíc úspěšné realizaci této varianty hrozí zcela reálně návrat řady zločinců z islámského státu do evropských zemí, kteří budou vysoce motivováni k páchání teroru a podobných zločinů (asi jedinou zemí z EU, která se k této otázce postavila realisticky, je Francie, která se cíleně snaží "své" džihádisty vybít ještě v Sýrii). Tito lidé mohou rozvrátit (a s vysokou pravděpodobností to i udělají) jakýkoli "etnický smír", který by se podařilo plošným přitvrzením zorganizovat.
Dále je třeba si uvědomit, že takováto opatření mají své hranice. Brzy by překročila míru přijatelnou pro mírovou dobu a bylo by naprosto nutné pojmenovat nepřítele (terorismus není nepřítelem, ten je jen forma boje, za WW2 nebyl nepřítelem útok tanky nebo střemhlavý útok letadly, ale ti, kdo tento vojenský manévr prováděli). Vlády tedy budou v tomto případě muset slovy nebo alespoň činy ukázat, zda jsou proti muslimům (varianta D) nebo proti majoritní populaci (varianta C).
C Asymetrické přitvrzení proti majoritní populaci
Tato varianta chování "elit" je nejpravděpodobnější. Tyto "elity" jsou zcela odtržené od reality, jak ukázal nedávný průzkum, a zcela jednoznačně zaujímají k islámu podřízený až řiťolezný postoj, na rozdíl od normálních lidí. Jedním z důvodů tohoto postoje "elit" je silná antidemokratičnost islámu (proto "elity" podporují antidemokratickou EU, tedy, pardon, "s demokratickým deficitem", proto podporují islamizaci Evropy), druhým důvodem je zbabělost, stejná, jakou bylo možno vidět u mnichovanů, dalším faktorem je vysoká míra bezdětnosti mezi příslušníky "elit" - např. Německo, Francii i Velkou Británii tč. vedou bezdětní politici, bezdětný je i indický gay v čele Irska a našli by se další podobní - prostě tyto lidi jejich rodinná situace automaticky tlačí do vládnutí v duchu hesla "po nás potopa". V některých případech mezi sebe tyto "elity" nabraly přímo muslimy (např. starosta Londýna), jejichž zájem na totálním zničení evropské civilizace je vcelku jasný.
Zcela jistě v takovém případě, stejně jak tomu bylo za nacistické okupace, dojde u majoritní populace k odboji, i k pasívnímu odporu a neloajalitě s islamizujícím státem.
Náhlé a výrazně přiklonění se "elit" k islámu může ovšem odstartovat revoluční výbuch. Zejména v situaci, kdy vysokému procentu "neelit" začne být jasné, že nemají co ztratit.
D Asymetrické přitvrzení proti islámské populaci
Jediným reálně uklidňujícím způsobem chování současných států s dlouhodobější perspektivou účinnosti by bylo alespoň částečné převzetí "agendy" protiislamizačních organizací, spojené s potlačením alespoň těch nejhorších výstřelků ze strany muslimů a s výrazným přitvrzením proti pachatelům islámských teroristických útoků a jejich rodinám (v Izraeli se osvědčuje sbourání domu, kde terorista s rodinou sídlil, v Indii zavedli náboženskou motivaci závažných trestných činů jako přitěžující faktor).
Zcela jistě by bylo správné zavést trest smrti pro teroristy (zcela jistě pro jakékoli, nejen islámské). Velmi účinné by bylo zacházení s ostatky islámských teroristů způsobem neslučitelným s islámskou vírou. V posledním týdenním přehledu jsem zmiňoval generála Pershinga, který se vcelku úspěšně vyrovnával s islamisty tím, že jejich těla nechával pohřbít zabalená do prasečích kůží. Dal by se klidně takto využít i odpad z prasečích jatek a např. ho pálit spolu se zbytky teroristů.

Je zde ještě jeden problém

Budu opět ošklivý: V Norsku útok Breivika na "elitní" mládež tamních sociálfašistů znamenal v dlouhodobějších důsledcích umírnění tamní do té doby extrémně fašistické politické scény. Breivikiáda vedla k poklesu preferencí norských sociálfašistů (lidé se prostě seznámili s tím, proč proti nim ten Breivik zaútočil a přestali jim to automaticky "házet" na základě lživých předvolebních hesel). V současné době se začíná do jisté míry otřásat, byť ne hroutit, i základní pilíř norského fašismu - zrůdná organizace Barnevernet, jejímž je Breivik výplodem.
K podobnému efektu může dojít i v souvislosti s bojem proti srovnatelně zrůdnému politickému systému jménem islám. Lidé se prostě začnou o islám blíže zajímat a vzhledem k tomu, že nezamlčitelná "tvrdá fakta" o něm jsou naprosto infernální, může dojít ke zvýšení podpory stran a organizací s protiislamizační agendou.
K podobné situaci už do jisté míry dochází i u nás, kdy se naše společnost v souvislosti s islámem tvrdě polarizuje na několik procent "silně pro" a několik desítek procent "silně proti", přičemž střed postupně mizí. Přitom podobná polarizace neexistovala ani za komunistů, v historii bychom museli jít až do časů německé okupace, kdy většina národa byla proti (byť třeba z různých důvodů neměla na to, aby aktivně odbojovala) a proti ní stálo pár procent kolaborantů a gestapáckých udavačů.
Západní společnosti se zatím polarizují podstatně méně, ale proislamizační tlaky, obrana proti nim a konflikty s tím spojené mohou dostat společnost do stavu vysoké polarity.
Ve východní části EU existuje ještě jiný aspekt, který může "elitám" zamotat hlavu: Ekofašistka Ska Kellerová navrhla, aby  byly do východních zemí EU přesouvány celé syrské vesnice. Opravdu netrvalo dlouho a bylo to přirovnáno k vysílání "východních osadníků" na okupovaná území, praktikované za Hitlera. Včetně konstatování, že tehdy i nyní se tak Německo na úkor východních zemí snaží/snažilo vyřešit svůj problém s přelidněním.
Od druhé světové války prostě uplynulo ještě příliš málo let, aby podobná aktivita (resp. už jen návrh něčeho takového) právě tyto reminiscence nevyvolala.

pokračování příště

1 komentář:

  1. Souhlasím s V. Klausem starším v tom, že už je na čase vyhlásit referendum o setrvání v EU. Soudružky, jako je Kellerová nenechávají nikoho na pochybách o tom, kam ten cirkus směřuje a v čí prospěch a neprospěch se tak děje.

    OdpovědětVymazat