středa 28. června 2017

Ošklivá křivka 4

dokončení

Soudruzi si naběhli a zpřístupnili na Respektu starší text E. Taberyho, který  si bere do pera Pána prstenu a Harryho Pottera.

Postoje "elit"

V minulém díle jsem připomenul skutečnost, že to, co se u nás samo vydává za "elity" je jen pseudoelita, která s reálnou elitou nemá nic společného. Připomenutí v úvodu zmíněných dvou děl jen názorně demonstruje mentální nedostatečnost těchto "elit".
Taberyho článek mi trošku připomíná, abych odbočil, řízení, které jsme vedli ještě za komunistů v rámci našeho rodinného domu, kdy jeden z nájemníků se snažil udělat z bývalého krámu (poskytoval v něm služby a přijímal zakázky můj dědeček instalatér) obytnou místnost, jejímž započtením do obytné plochy by se u domu překročila hranice 120 čtverečních metrů obytné plochy a z rodinného domu by se stal dům nájemní s výrazným poklesem práv pro majitele (např. v nájemním domě nebylo možno dát nájemníkovi výpověď ve prospěch v domě nebydlícího spolumajitele). Jako argument dotyčný pán předložil fotografii fasády, "jen s oknem", na níž se ovšem zazděné dveře a výklad rýsovaly v jejích nerovnostech naprosto excelentně, daleko více než při "vokometrickém" sledování.
Tady se zase pan Tabery dovolává citovaných děl a rozebírá je, aniž by si uvědomil, že tato díla jsou jednoznačně antielitářská a v obou případech (v HP daleko explicitněji) popisují totální selhání samozvaných elit v konfliktu se zlem, a to, že právě drobní, řadoví, obyvatelé nakonec toto selhání elit napraví postupy blízkými tomu, co se v současnosti označuje za "populismus".

Sarumanova cesta

Saruman se nechal od Saurona přesvěčit o tom, že vítězství Zla, které Sauron ztělesňuje, je nevyhnutelné. Rozhodl se proto přiklonit k Pánovi Zla, aby získal nějaké zásluhy, které by vedly k nějakému jeho odměnění.
Dopustil se tedy dvou zásadních omylů:
  1. Bral Sauronovy lži o jeho zcela jistém vítězství za bernou minci, přestože toto vítězství zdaleka nebylo jisté.
  2. Nepochopil, že ani největší "zásluhy" v boji ve prospěch Zla by mu nijak nepomohly při konečném uspořádávání vlády Zla nad celou Středozemí.
Za zásadní věc ovšem považuji skutečnost, že Saruman se přiklonil ke Zlu v situaci, kdy se teprve dralo k moci a zdaleka nemělo vyhráno. Tento aspekt Tolkien nijak zvlášť nerozebírá, pouze naznačuje určité defekty v Sarumanově povaze.
Opět se trochu budu opakovat:
Saruman jednoznačně připomíná evropské politiky v době nástupu Hitlera (až po Mnichov), kteří si v reálu mohli Hitlera a jeho nacisty namazat na chleba, ale nebyli ochotni se kvůli tomu pouštět do boje, který jim mohl přinést nepopularitu. Takto se ovšem ocitli v galerii zrádců a zaprodanců Zla, což jim nikdo nemůže odpárat.
Je zde určitý (IMHO významný) rozdíl mezi těmito lidmi a lidmi, kteří začali s nacismem kolaborovat až poté, co je "civilizované" a "demokratické" země nechaly na holičkách a oni se ocitli bezprostředně ve spárech nacistického Zla. Proto se takový E. Moravec, byť "zrádce a kolaborant" tyčí do nebes nad trapnými a odpudivými figurami, jako byli lord Chamberlein, lord Runciman nebo Daladier.
Moravec se sice dopustil těch samých chyb jako Sauron (i výše jmenované trapné figury), nicméně dopustil se jich v situaci, kdy Hitler skutečně stál na vítězství a na druhou stranu potřeboval Čechy v továrnách, takže byl zmíněn tlak na jejich vyhlazení (což si Moravec mylně vykládal jako potvrzení reálnosti možnosti lezením do německých zadků zabránit fyzické likvidaci národa).
Mnichov a události kolem něj jsou přímo učebnicovým příkladem selhání samozvaných "elit" a naopak pravdivosti toho, co hlásali "populisté a nebezpeční váleční štváči", jako byl jakýsi W. Churchill.

Cesta kouzelníků

Paní Rowlingová naprosto jednoznačně ukazuje morální rozklad kouzelnické společnosti v konfrontaci ze Zlem (v této sérii děl představovaným Lordem Voldemortem).
"Elity" kouzelnické společnosti (což zahrnuje i většinu jejich oficiálních autorit) zesměšňují důkazy i svědectví o návratu Lorda Voldemorta (nejčastěji pod záminkou "potlačování paniky") a nakonec stojí "populisté" a "rebelové" v podstatě proti oficiálním kouzelnickým autoritám, které hrají Voldemortovi do karet a nakonec, když už není možné jeho návrat popírat, pracují otevřeně v jeho prospěch.
Přestože je paní Rowlingová ukázková sluníčkářka, její dílo ve skutečnosti naprosto perfektně popisuje to, co se v západní společnosti (a s určitým zpožděním i v té naší) děje ve vztahu k islámu. Pravděpodoně ji to "vyrostlo pod rukama", aniž si byla této skutečnosti vědoma. U skutečně uměleckých děl a skutečných umělců se takové věci stávají.
Strategie sluníčkářských pomocníků islamizace je naprosto stejná, jako strategie románových kouzelnických autorit:
  • popírají problematičnost islámu, přičemž se neváhají uchylovat ani k naprosto zjevnému a průkaznému lhaní. Britské listy (např.) dodnes vehementně prohlašují, že žádné islámské no-go zóny neexistují, a to přes skutečnost, že policie některých zemí mapky těchto no-go zón oficiálně zveřejnily a některé hotely a cestovky je dávají jako varování svým klientům. Jsou popírány prakticky veškeré aspekty islámu, které jej činí neslučitelným s civilizací (o tom jsou i skřeky o "zásluhách islámu o evropskou civilizaci", kterými před pár týdny jacísi pochybní pseudointelektuálové pošpinili pověst Univerzity Karlovy). V reálu má islám k evropské civilizaci asi stejný vztah jako nacismus k židovské kultuře.
  • snaží se co nejvíce protlačovat muslimy do Evropy. Součástí těchto aktivit je jak "vítací" politika soudružky Merkelové, která jí mnohonásobně porušila platné zákony a mezinárodní smlouvy, tak i zločinná činnost Frontexu, který místo bránění vstupu ilegálů do Schengenu je do něj naopak cíleně a systematicky dováží, patří sem i aktivity řady neziskových organizací, které "uprchlíkům", v reálu kobylkoidům, kteří nás přišli vyžrat, "pomáhají", pochopitelně, za značné peníze, vykradené z kapes občanů.
  • a už se objevují i tvrzení, že se situací, kterou tyto zločinné síly vytvořily, se vlastně "nedá nic dělat", že "si musíme zvyknout na časté teroristické útoky", že "nemuslimky by měly nosit muslimský oděv, aby soudruhy muslimy nedráždily" atd.

Problém

Problém je, že se lidé nechtějí smířit s tím, že by si měli zvyknout na teror a masovou kriminalitu. Viz kauza Rotherham, která měla více než tisíc obětí a muslimy prolezlá britská policie a justice dokázaly usvědčit a odsoudit (k naprosto směšným trestům) pouze pět pachatelů, vesměs spíše "malých ryb". Později se ukázalo, že podobné případy masového znásilňování, zneužívání, krmení drogami nucení k prostituci apod. se děly a dějí i v dalších britských městech s početnějšími muslimskými komunitami.
Normální lidé prostě chtějí bezpečné ulice a potrestání pachatelů bez ohledu na to, že patří k nějaké privilegované minoritě.
Jak jsem si dovolil prognózovat v předchozím díle, naštvanost občanů narůstá a narůstat bude, přičemž se změny v chování populace budou rozvíjet jako jiné podobné hromadné jevy podle rozvinuté Gaussovy křivky. Průšvih může potencovat i skutečnost, že ti, kdo prosazují islamitaci, se velice často angsžují v dalších obtěžujících a zločinných aktivitách typu "zelených iniciativ" a různých politických nátlakovek.
V našem státě je výhodou skutečnost, že zde není diktát promislámských aktivitů tak silný, aby zásadním způsobem mohl ovlivňovat politickou scénu. Zcela jistě za to vděčíme mj. i osobnosti presidenta Zemana.
Jak jsem nedávno konstatoval, obrat Babiše proti proislámským aktivitám, který vedl k vlně nenávisti vůči jeho osobě, byl zřemě dán naprosto realistickou úvahou, že z islámských zemí k nám neproudí žádná levná pracovní síla (kterou by zcela jistě využil a zcela jistě bez mrknutí oka i v náš neprospěch), ale jen pobírači sociálních dávek, kteří navíc způsobují drastické zvýšení kriminality (což taky něco stojí). Předpokládám, že tento obrat byl snad zčásti dán i tím, že se Babiš mohl na svém ministerském postu seznámit s realistickými údaji o opravdovém "přínosu" islámských imigrantů pro ekonomiku státu. Řekněme si to upřímně, pozitivní jednání na bázi ekonomického zisku je věrohodnější než když se dotyčný ohání altruismem.
Zatímco sluníčkáři vidí v tandemu Babiš - Zeman ztělesněné zlo, normální lidé tento tandem (s možná určitým naivním nadhodnocením jeho reálných možností) vítají jako něco, co bude v maximální možné míře házet islámským teroristům a jejich spojencům klacky pod nohy.
Zcela jistě by byla v poslanecké sněmovně ideální vládní kombinací ANO + SPD (ještě ideálnější povolební situace - většina, nejlépe ústavní, pro SPD - asi "nehrozí"). A zcela jistě by bylo ideální, aby mimo PS zůstaly strany s pochybnými agendami, jako je KDU-ČSL (včetně jejich námluv s nacisty) a ČSSD (s její pochybnou "prominoritní" agendou). Neoplakával bych ani volební neúspěch TOPky.

Na rozdíl od "starých" zemí EU, kde se podařilo ovládnout volby velice problematickým subjektům, mj. prohlasovávaným islámskými menšinami, takže tamnímu obyvatelstvu patrně nezbude nic jiného než odboj se zbraní v ruce jako v dobách nacistické okupace, my máme na přelomu letošního léta a podzimu možnost rozhodnout boj s proislamistickými silami nekrvavou cestou.

Žádné komentáře:

Okomentovat