úterý 25. srpna 2015

Jakéže jsou ty evropské hodnoty? (1)

K pojmu evropských hodnot se vyjádřil 24. 8. pan Doležal, ten jednak oponuje to, co na toto téma říkal pan Konvička a pan Robejšek. Pochopitelně se k tomuto tématu vyjádřila řada dalších, včetně Doležalem citovaný Vondruška, který je ovšem dostupný pouze v "papírové" verzi.

Dovolím si tedy vlastní vyjádření k tomuto problému.

Nesouhlasím tak úplně s panem Konvičkou, že není zapotřebí hovořit o "vyčpělých pojmech" typu Bůh, Vlast, Národ, Svoboda a Právo. Jeho názor na tyto pojmy je dán odlišnou generační zkušeností, kdy já vyrůstal v době, kdy uvedené pojmy zdaleka samozřejmé nebyly. Někteří diskutující pod citovanými články také konstatují vcelku jednoznačný fakt, že řada konkrétních maličkostí, které pan Konvička uvádí, je v podstatě těmito, nebo alespoň některými z nich podložena natolik, že při jejcih zhroucení by prostě zanikly.

Takže abych to vzal od počátku, začneme tím Bohem.

Pro mě tento pojem znamená náboženskou svobodu, kterou si dovoluji oglosovat následovně:

Může být náboženská svoboda bezbřehá?

Obhájci muslimů a islamizace se zaklínají příslušnými články ústav civilizovaných států, případně Listiny lidských práv o náboženské svobodě. Mezi řádky z toho plyne, že islámské vraždění a další "specifika" bychom vlastně měli bezmezně tolerovat, protože náboženská svoboda.

Proti uvedenému lze argumentovat více způsoby (a je dobré držet tyto argumenty v hlavě a systematicky je používat):
  1. 1. Uvedené dokumenty obsahují ustanovení, že jimi definované svobody a práva mohou být za okolností, kdy by ohrožovaly obecné bezpečí, mravnost (apod.) omezeny zákonem. Jinými slovy, v okamžiku kdy zjistíme, že islám je v rozporu s platnými zákony (a on je v rozporu i s ústavou a výše zmíněnou Listinou) existuje důvod k jeho zákonnému omezení, a tudíž boj za ustanovení takového zákona je naprosto legitimní a nikoli protiústavní, a takový zákon by zcela jednoznačně nebyl v žádném rozporu ani s ústavou ani Listinou.
  2. 2. Existují analogie z oblasti politické (jsou směry, jejichž protagonisté jsou omezováni bez ohledu na ústavou a Listinou zaručené politické svobody) a podobným způsobem je omezena i svoboda slova (viz např. kriminalizace popírání holokaustu). Tudíž je nějaké omezení v oblasti svobody náboženské opět zcela konzistentní s těmito dokumenty a právními normami.
  3. 3. I bez nějakého speciálního zákona existuje řada náboženských úkonů, které jsou zákonem vyloučeny nebo nerespektovány.

  • - Zajímavý je případ aktivisty s cedníkem, který se takto nechal vyfotografovat na doklady a fotografie mu byly odmítnuty, ačkoli tvrdil, že je pastafarián a nosit cedník na hlavě mu diktuje jeho náboženské přesvedčení. Dovolím si konstatovat, že ten cedník toho na hlavě zakrývá podstatně méně než hidžáb, který naše úřady tolerují. Přitom neexistuje žádný zákon, který by stanovil něco ve smyslu "hidžáb ano, jiná pokrývka hlavy ne", takže příslušní úředníci fakticky porušili ústavu.
  • - Nedomnívám se, že by někdo uspěl se žádostí o provedení oběti nemluvněte či vyřezání srdce z těla u dospělého (nejlépe stylově obsidiánovým nožem), byť jsou to zcela regulérní náboženské úkony (předkolumbovská Amerika).
  • - Nedomnívám se, že by se dala pod příslušné paragrafy ústavy a Listiny zahrnout černá mše s podřezáním nemluvněte či panny na oltáři Velkého Černého (byť tu pannu sehnat by mohl být i technický problém), přestože se zcela jednoznačně jedná o religiózní praktiku, která se u nás provozovala ještě někdy v 18. století a v některých zapadlejších koutech Evropy i později (pokud ne dosud).
  • - Nedomnívám se, že by byl u nás povolen jakýkoli náboženský obřad s lidskou obětí, a to ani dospělé a příčetné osoby s tímto aktem souhlasící.
  • - Nedomnívám se ani to, že by někdo dostal povolení sežrat (po patřičné kulinární úpravě) mozek svých přirozeným způsobem zesnulých příbuzných, byť je to opět zcela regulérní náboženský úkon (tentokrát z ostrova Nová Guinea).
(pokračování)

Žádné komentáře:

Okomentovat