středa 2. prosince 2015

Elita či jelita?

Jistěže mnozí extrémisté, jako včera zmíněné Britské listy, se ohánějí tím, že presentují názory jakési elity, která má právo tyto své názory (a praktické chování z nich plynoucí) vnutit "neelitní" společnosti.

Problémy této koncepce

V podstatě existují dva okruhy problémů, které souvisí jak s výše presentovaným postojem "elit" a jejich přicmrndávačů, tak i s pojmem elity obecně.
  1. Elita vzniká spontánním a dlouhodobým vývojem. Lidé, kteří do ní patří, musejí být dlouhodobě uznáváni (neříkám uctíváni, to je spíš kontraindikací k zařazení mezi skutečnou elitu). Musejí být uznáváni i svými názorovými oponenty, přinejmenším jako hodnotní a čestní soupeři. Takováto elita rozhodně nevznikne tím, že se sejde pár bezcenných nýmandů (v lepším případě, v horším gaunerů s hodnotou v záporných číslech) a prohlásí: "My jsme elita a od tého chvíle jsou naše názory svaté a plebs nemá právo je kritizovat, protože je bezcenný." Takto nevzniká elita, ale maximálně jelita, a to ještě tím srovnáním ubližuji hodnotné potravině.
  2. Ona výše uvedená varianta "rychlokvašené" pseudoelity velmi zavání vůdcovským principem, jaký používají totalitní ideologie typu komunismu (oficiálním titulem Stalina bylo, až do rozkmotření s Hitlerem, slovo "vožď") nebo fašismu či nacismu. Starší ročníky vzpomenou i na blekotání o "avantgardě" společnosti (vybrané části komunistické strany) a podobně.
Ti, kdo si samozvaně titul jakési "elity" v naší polistopadové společnosti přidělili, jsou stejná směsice méněcenných a patologických osobností, jakou bylo možné vidět o něco dříve na záběrech z plenárního zasedání UV KSČ, případně dalších centrálních orgánů organizací nebožky Národní Fronty. Jejich blekoty nejsou v naprosté většině případů o nic duchaplnější než známý projev soudruha Jakeše v Červeném hrádku, který posunul naši společnost směrem k listopadovému převratu.
Dalším problémem této koncepce je skutečnost, že tato jelita v podstatě ztěžují až snad úplně znemožňují vznik autentických elit, a to dvěma způsoby:
  • vytěsnávacím efektem, kdy neprávem zabírají místo v příslušné sociální nice
  • celý pojem "elita" patřičně kompromitují; nikdo nemá úctu k bezcenným blekotalům z pražských kaváren a podobných institucí, přičemž k nim může mimoděk přiřazen i někdo, kdo na špici společnosti opravdu patří; a kvalitní lidé na druhou stranu rozhodně nestojí o to, aby byli s touto "elitou" jakkoli spojováni, a tak se od podobné pozice spíše distancují.

Jak poznáme "jelita"

Tyhle lidi poznáme v současných podmínkách Česka poloviny druhé dekády 21. století především podle toho, že se hlasitě derou o toto titulování, ostatní názory označují za "extrémistické", "populistické" a jejich nositele dehonestují (coby "fašisty", "nácky", "xenofoby", "rasisty" apod.), pokud se rovnou nesnaží kriminalizovat jejich nositele.

Jejich dopad na společnost

Vzhledem k tomu, že tito lidé podporují a aktivně šíří názory a postoje, které jsou jednoznačně negativní a společnost nejrůznějšími cestami ohrožují, je nutné jejich aktivity hodnotit jednoznačně negativně.

Jak se vůči nim chovat

Můj osobní názor je ten, že je správné vyvracet jejich konkrétní argumenty (pokud vůbec nějaké mají a presentují) z hlediska věcné stránky. Jejich postoje je třeba ignorovat (není třeba po této stránce s nimi vést spor, jako ho nevedene s duševně chorým), nanejvýš brát v úvahu to, že když něco doporučují (či nařizují), tak právě pravý opak bude s vysokou pravděpodobností to pravé a přínosné.

Kouzlo nechtěného

Paní Hana Zagorová si v souvislosti s předáváním stříbrného a bronzového slavíka Ortelům pustila ústa na špacír, když prohlásila, že shledává jejich hudbu za zajímavou a texty za nijak závadné. "Co nám to ta děvčica udělala, vždyť bere tolik peněz!", chtělo by se patrně zvolat mnoha jelitům, asi stejně, jako když tato zpěvačka podepsala Několik vět a soudruh Jakeš to ve svém nezapomenutelném projevu komentoval.

2 komentáře:

  1. Jsem si ten oceňovaný Urteil pustil. Jednoduché, mollové, protestní, hodí se na Slavíka. Posouzeno by jelito. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Co mají ta jelita proti Ortelu? Nejspíš to, že Ortel se na rozdíl od nich v tržním prostředí uživí sám, zatímco tihle „vejlupci” musí sednout na veřejné zdroje jako žába na pramen, jinak by chcípli hladem :-) V institucích placených z veřejných prostředků, je jich dost bohužel přesila...

    OdpovědětVymazat