čtvrtek 3. prosince 2015

Tohle Němci zažili také

Britské listy zvěřejnily kňourání britské muslimky nad tím, že jí lidé běžně dávají najevo negativní postoje, dané tím, že se vyzývavě strojí do islámského oděvu. Podobně kňourají i muslimové z dalších zemí, včetně muslimů, nacházejících se v Česku.
Je mi velice líto, ale naprosto stejně takto kňourali Němci poté, co byli poraženi ve válce, byla odstraněna okupační moc a lidé jim mohli bez rizika sankcí začít dávat najevo, co si o nich skutečně myslí. Do té doby byli ujišťováni masami kolaborantů, od šéfů loutkových vlád až po samosprávy v ghetech a koncentračních táborech, jak naprostá většina lidí oceňuje jejich péči, a jak proti nim jsou jen "bandité", které nikdo z obyvatel nepodporuje. Do jisté míry si tak lhali do kapsy sami kolaboranti, do jisté míry se takto snad někteří (typoval bych např. E. Moravce) snažili chránit obyvatelstvo před plošnými represemi.
Musel přijít Karl Jaspers s jeho známou esejí "Otázka viny",  v níž rozebral všechno to, čeho se Němci dopustili nejen po stránce trestněprávní, ale i politické, morální a metafyzické.
Faktem je, že Němci se dodnes plně se svými vinami z éry nacismu nevyrovnali. Od konstatování (ještě v období Norimberského a následných procesů), že kdyby měli být potrestáni všichni nacismu fandící učitelé, od základních škol po univerzity, tak by se to rovnalo v podstatě likvidaci německého školství. Takže denacifikace nejen ve školství, ale i v dalších oblastech proběhla jen zlehka a velice nedůsledně. A platí to, bohužel, až po současnost, kdy německý stát dodnes stále odmítá vrátit identifikovaný nakradený židovský majetek (obrazy a další umělecká díla) a drží jej ve svých galeriích. Teatrální odsouzení nějakých devadesátníků, kteří zcela jistě neznali rozsah holokaustu (ale v podstatě ani dění v koncentráku, kam byli přiveleni) a nebyli na postu s pravomocemi cokoli měnit, to nijak nevyváží (i když patrně o to v těch několika procesech z posledního cca jednoho roku jde).
Druhou věcí je, že řada "vyrovnávacích" aktivit měla a má spíše kontraproduktivní charakter (u některých konkrétních aktivit bych nevylučoval, že záměrně), kdy např. "trestání" německé mládeže, narozené desítky let po válce, za zločiny z éry nacismu (třeba nucenou službou v židovských sociálních ústavech, narušující odborný růst a budování kariéry) spíše vyvolává negativní reakce.

Pokud se vrátíme k Němcům těsně po válce:

Řada z nich se, podle vzpomínek pamětníků (i mých rodičů), bezprostředně po osvobození chovala stylem "no, nepovedlo se, uděláme tlustou čáru". Sousedé, kteří úderem 15. 3. 1939 "přestali vidět" české sousedy, přestali odpovídat na pozdravy, v obchodech se dožadovali obsluhování v němčině (ačkoli předtím hovořili plynně česky) atd., najednou začali přeuctivě zdravit a komunikovat česky "jako by se nic nestalo".
A strašně se divili, že bude nějaký odsun, případně, že se organizuje odsun "divoký". Nedokázali pochopit, "kde se bere ta nenávist", když oni přece nic nedělali, jen se chovali přesně podle (zločinných) zákonů, které tu nastolila okupační správa. A vlastně trpěli daleko víc než Češi, protože ti nemuseli na frontu, jen do "totálního nasazení" na otrocké práce v "říši", nebo do zbrojovek, které nám ukradli.
Někteří Němci se s tím nedokázali vyrovnat dodnes. To, že přestali být úderem osvobození "panskou rasou" s desítkami až stovkami různých privilegií, od zásadních (jako lepší finanční hodnocení za stejnou práci a lepší příděly) až po zdánlivé maličkosti (jako přednostní místa v MHD), berou jako soubor těžkých křivd.
A některým nepomohl ani ten Jaspers. Řada rozumnějších Němců, řadových i politiků, ho ovšem reflektovala a využila jako nástroj vyrovnání se s problematickou minulostí.

K těm muslimům:

Oni fňukají a kňourají přesně jako ti Němci. Nedokážou pochopit, že jejich zločinné aktivity jsou nemuslimskou populací reflektovány jako takové. Nedokážou pochopit ani to, že je ignorováno jejich "samozřejmé" privilegované postavení ve společnosti, které jim zaručil Mohamed (jako Němcům Hitler) a jeho ideologie (prakticky sekulární, pouze s náboženským nátěrem), islám. Nedokážou pochopit ani to, jak si mohou nemuslimové dovolit mít nějaké námitky proti svému podřadnému postavení v rámci šaríe, která představuje "nejdokonalejší", případně "jediný správný" právní systém a nejsou s to reflektovat skutečnost, že tvůrci tohoto systému byli bezcenní barbaři za hranicí civilizovaného světa. A už v době, kdy tento systém vznikal, byly právní systémy daleko kvalitnější.
Nedokáží se smířit s tím, že by měli mít naprosto stejná práva a povinnosti jako islám nevyznávající obyvatelé (či občané), včetně vyznavačů islámem netolerovaných konfesí a různých druhů ateismu, které islám přikazuje zabíjet na potkání.
Medvědí službu jim poskytují různí fašisté, neomarxisté a další antidemokraté, kteří se je snaží zneužít jako nástroj k rozvrácení demokratických států v Evropě a dalších oblastech světa. Ti jejich naprosto nepatřičné kňourání a fňukání popdporují a tváří se, či dokonce explicitně prohlašují, že skutečně muslimové mají nárok na různá "nadpráva", která by z nich učinila privilegovanou společenskou skupinu, jakou byli Němci v období nacismu.
Přitom, pokud bychom učinili myšlenkový experiment (při němž by tedy nebyl reálně zabit žádný muslim), vzali v jeho rámci kouzelnou hůlku a vybili jí všechny muslimy ve všech zemích, kam se islám dostal buď násilnou konverzí původních obyvatel k islámu nebo explicitním vybitím nemuslimského obyvatelstva a jeho "nahrazením" muslimy, tak by zaniklo přes devadesát procent celosvětové muslimské populace, protože by zůstaly prakticky jen muslimské menšiny v neislámských zemích (a to asi ne všechny a všude).
Islám čeká na svého Karla Jasperse, který zhodnotí veškeré zločiny a viny, kterých se muslimové dopustili od časů proroka Mohameda po současnost.
Nicméně ten Jaspers se mohl uplatnit pouze v době, kdy bylo nacistické Německo katastrofálním způsobem poraženo a alespoň část Němců začínala tušit, že vina není výlučně na straně jejich nepřátel. NBavíc podmínkou jeho působení bylo obsazení Německa okupačními vojsky, které znemožňovalo nějakou odvetu "kovaných nacistů" vůči němu. Tato podmínka pro islám rozhodně splněna není a nebude, pokud civilizované země říši islámu nedegradují svou převahou (včetně nasazení ABC zbraní všude tam, kde se to ukáže jako vhodné, či dokonce nutné), nevyhlásí nad nimi okupační správu a nedonutí přeživší muslimy k podobné sebereflexi.

3 komentáře:

  1. Kolektivní vina v kontextu dneška působí archaicky. Stačí celý IS obviňovat z přečinů a zvěrstev, zatímco zodpovědně vychovávají novou generaci mladých džihádistů? :) Nebo je třeba použít ultramoderní nanití bombičky na vyhlazení vybraných vzorků nepřátel? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestliže jsem schopni "kolektivně vinově" pronásledovat (neo)nacistiy, přestože ti dnešní nikdy nikoho nezplynovali a žádné koncentráky, věnující se "Konečnému řešení" nikde nejsou, tak bychom měli na základě stajných právních principů přinejmenším stejně drsně pronásledovat muslimy, u nichž aktivity typu "Konečné řešení" aktivně běží právě nyní, takže jsou daleko nebezpečnější.

      Vymazat