pátek 11. prosince 2015

Úchylák

’Bezpečnostní kamera zaznamenala nežádoucí osobu.’ Na tuto formulaci byl zapisovatel městské policie, strážmistr Josef Konvalinka, zvláště hrdý, protože odpovídala významové neutralitě, co o ní neustále mluvili lidé z právního.
’Tato osoba vypadala jako asi čtyřicetiletý muž, velmi nedostatečně oblečený.’
Ano, nepoužil slovo "nahý", když dotyčný měl na hlavě jakousi čelenku s výrazným emblémem, vypadajícím jako písmeno H. Jinak už na sobě neměl opravdu nic, takže s formulací "nedostatečné oblečení" musel souhlasit i velice rigorózní soudce. Strážmistr smutně zavzpomínal na časy, kdy "dostatečná" velikost plavek (případně dolního dílu ženských plavek) byla jasně definována vyhláškou a bylo možno ji ověřit měřením pomocí krejčovského metru.
’Na místo byla vyslána v 10:16 hlídka městské policie ve složení Slavíčková, Kopeček, Louda, pod velením nadstrážmistr Kláry Slavíčkové’. Tato formulace se naopak strážmistru Konvalinkovi nelíbila, protože tam figurovalo jedno příjmení dvakrát.
Nakonec nad sešitem mávl rukou. Nu což, Klára je kus ženské a kdyby jí na policejní škole nenaměřili moc nízké IQ, tak by už byla otitulovaná a běhala by v uniformě státní policie. Nevážili si jí, a tady se pro ni chlapi mohli roztrhat.

...
Hlídka dorazila na místo po necelých deseti minutách. Nežádoucí osoba mužského pohlaví (to bylo velice dobře viditelné) stála na stejném místě, na jakém ji zaznamenala kamera.
"Občane, co tu děláte?", zeptal se strážmistr František Kopeček, který měl z celé hlídky nejpřísnější hlas.
"Čekám tu," odpověděl občan a po chvilce odpověď rozvedl: "Za půlhodinku tudy půjdou školačky. Vzrušuje mě, když se jim takto ukáži. A pokud některá omdlí, zatáhnu ji do křoví a zneužiji."
Hlídku zarazila až přehnaně spisovná řeč, velmi výrazně a pečlivě vyslovovaná.
"To nemůžeš!", ujelo rozčilenému strážmistrovi Jaroslavu Loudovi nedovolené tykání.
"To opravdu nemůžete," snažila se napravit dojem nadstrážmistr Slavíčková. "Takové konání je nezákonné." Nebyla si jista přesným paragrafem, a tak ho raději neupřesňovala.
"Mohu a vy mi v tom nemůžete zabránit," odpověděl občan, jehož už všichni tři členové hlídky měli v soukromí své mysli pojmenovaného jako "úchylák".
"Půjdete s námi", pronesla rázně velitelka hlídky.
"Prosím", prohlásil oslovený a natáhl k ní obě ruce.
Nadstrážmistr mu zacvakla náramky svých pout okolo jeho zápěstí. Jakmile je pustila, spadly s hlasitým cinkáním na kamenný obrubník. "Úchylák" stál dál s rukama nataženýma, ale nespoutanýma.
"Občane, neprotivte se hlídce městské policie!," zahřímal na něj František Kopeček.
Strážmistr natáhl na osloveného ruku a pokusil se ho zachytit osvědčeným policejním chvatem. Jeho protivník zůstal stát, zatímco on se rozpleskl na kamenném povrchu cesty.
Jaroslav Louda vytáhl služební zbraň.
"Občane, vyzývám vás, abyste se neprotivil hlídce městské policie a následoval ji na služebnu."
"Úchylák" pouze tiše zavrtěl hlavou.
Strážmistr vypálil varovný výstřel (v záznamu z mikrofonu u kamery bylo jasně slyšet zaječení kulky, odražené od dláždění). "Úchylák" nijak nezareagoval, a tak jej strážmistr další ranou přesně podle předpisů střelil do lýtka. Výstřel doprovázely stejné zvukové efekty jako ten předchozí. "Úchylák" místo pádu na zem jen přiložil na ústa dlaň a předstíral (nebo snad ne?) znuděné zívnutí.
Strážmistr jej vyzval ještě jednou a zamířil na střed jeho těla.
"Že to nevzdáte," oslovil ho "úchylák". "Viděl jste přece, že mi takto nemůžete nijak ublížit."
Strážmistr přesto vystřelil a bylo jasné, že ze vzdálenosti něco málo přes metr se musel trefit přibližně doprostřed těla. Reakce byla stejná, jako u předchozího výstřelu.
Strážmistr František Kopeček, který mezi tím dokončil oklepávání prachu z uniformy po pádu na zem, vytáhl svou služební zbraň a "úchyláka" střelil rovněž. Ani on však neuspěl.
"Takto mi nemůžete nijak ublížit," informovala je poněkud zbytečně závadová osoba. "Ledaže by..."
"Občane, vyzývám vás, abyste dokončil větu," zapojila se do hovoru s "úchylákem" velitelka hlídky.
"Museli by stát přesně proti sobě a střílet současně," informoval ji "úchylák", "ale to je strašlivě nebezpečné," dodal ještě.
Oba strážmistři s vytasenými zbraněmi napochodovali na opačné strany "úchyláka" a současně několikrát vystřelili. Potom, nebo už během střelby, se oba zhroutili k zemi.
Dále mikrofon zachytil jen ječení nadstrážmistr Slavíčkové, do něhož "úchylák" cosi říkal. Ten se během svých posledních slov jakoby rozpadl na sloup různobarevných kostiček, následně se rozplynuvších ve vzduchu.
Nadstrážmistr se skácela v mdlobách, z nichž ji vzkřísily až školačky, na něž čekal "úchylák". Prostřílená těla (do zápisu se původně dostal termín "na komoru", ale byl posléze vymazán na zásah zástupce náčelníka městské policie) jejich ochránců je vyděsila pouze středně, jak dokazoval záznam kamery.
...

Josef Konvalinka i jeho kolegové si zvukový záznam mnohokrát přehráli ještě před tím, než si ho stáhla PČR.
’Bylo rozpoznatelné, že závadová osoba hovoří o osobě jménem Darvin, nebo tak nějak, možná spolupachateli,’ dokončil zápis mimořádné události.
Byla to záhada. V městském adresáři se nikdo tohoto příjmení nevyskytoval. Nebyl ani na seznamu anglických lektorů – rodilých mluvčí, působících na zdejších školách. Ten prohledal Josef Konvalinka z vlastní iniciativy a byl na to hrdý.
Encyklopedie na internetu mu nabídla jakéhosi Charlese Darwina, ale co by nějaký anglický přírodovědec, navíc už dávno zemřelý, mohl mít společného s tímto incidentem? Ani nebyl, podle obrázků, "úchylákovi" nijak podobný.

Byla to prostě záhada.

3 komentáře:

  1. ANO, bude líp. <-> NE, líp už bylo.
    Aneb pobavil jsem se velice, i když konec by se dal dovysvětlit. Možná to byl Hologram z budoucnosti, přesto že cestování do minulosti je prý nemožné pro porušitelnou kauzalitu. Něco jako Terminátor, který má zabránit šíření tuposti pomoci "přírodního výběru".
    Budeme si muset dávat velký pozor. Jsme pod dozorem a podrobováni nějakým zvláštním zkouškám. Darwinovy testy se jim říká.

    Naši potomci budou možná děsně mazaní. Budu se od teď pozorně dívat na slavné politiky, nemají-li na čele aspoň nepatrně otištěno písmeno "H".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velice dávno, v dobách předlistopadových začínal jeden pan profesor na ČVUT přednášky slovy: „Děvčata a chlapci, všichni se musíme ze všech sil snažit, aby nám všem bylo lépe. Já se ale domnívám, že dobře už bylo...“

      Nicméně několik stovek, nebo aspoň desítek takovýchto blbům nebezpečných hologramů, by se velice hodilo, zejména kdyby stihly zafungovat dříve, nežli se dotyční stihnou rozmnožit :-) A takové by pak bylo třeba ve velkém množství poslat do Afriky, Asie a Jižní Ameriky...

      Vymazat
  2. Uchylák vyzrál i na policisty. Nevídáno.

    OdpovědětVymazat