Ach, ta zlá internetová média!

Scházejí se "odborníci", aby útočili na "mediální negramotnost" populace a "vědecky" bádají nad tím, jak přimět obyvatelstvo k tomu, aby přijímalo z internetu jen "správné" názory.

Základní situce

Situace s "médii" je IMHO velice podobná, jak tomu bylo za komunistů, případně ještě před tím za protektorátu.
Oficiální propaganda zjevně lže a tyto lži se kupí a vzájemně si odporují natolik, že jsou poměrně snadno identifikovatelné. Asi jako Goebbelsovské "výhodné zkracování fronty" nebo komunistické slevnění lokomotiv poté, co zdražily hrnce a další domácí potřeby "takže vlastně k žádnému zdražení nedošlo".
I v případě nedávných bombových útoků v New Yorku a New Jersey jsme byli horem spodem ujišťováni, že nemají absolutně nic společného s islámem, omočil si i guvernér státu New York. O našich lžimédiích ani nemluvě. Pak vyplynulo najevo, že:

•  pachatel byl muslim
•  motivem jeho útoku byl jednoznačně politický islám

Některá oficiální média dodnes nevydala opravu, jiná přinesla obnovenou informaci bez sebemenší reflexe předchozích lživých informací.
Za této situace (a takových kauz jsou desítky jen v posledních několika měsících) je naprosto logické, že lidé hledají serióznější a kvalitnější zdroje informací, než jsou ty oficiálně nabízené.
Chovají se tedy naprosto stejně, jako když se za komunistů poslouchala Svobodná Evropa (a režim různě postihoval ty, kdo informace z ní šířili dál) a za protektorátu zahraniční vysílání, přestože na každém rádiu povinně visela cedulka, že poslech zahraničního rozhlasu se trestá smrtí.
Tyhle zákazy a postihy byly naprosto jednoznačným důkazem toho, že totalitní režim nedokáže informacím z těchto zdojů čelit pravdivými informacemi vlastními.

Druhy propagandy

Už někdy před druhou světovou válkou rozdělili britští odborníci propagandu na tři typy: bílou, šedou a černou -

1. Bílá propaganda představuje úzkostlivě pravdivé a z více stran potvrzené informace. Pokud se jí "zadaří" nějaká nepravda, je v nejbližším možném termínu s omluvou dementována. Je to informace oficiální.
2. Šedá propaganda představuje polopravdy a překroucené informace z polooficiálních zdrojů.
3. Černá propaganda představuje lživé informace ze zdrojů, které jsou pokud možno neidentifikovatelné a velice často se šíří i neoficiálními kanály typu šeptandy.

Rozdělení

Britové, pochopitelně, používali všechny tři zdroje. Nicméně, a to je strašlivě důležité, nikdy nepřipustili, aby oficiální mediální zdroje bílé propagandy byly použity i k šíření propagandy šedé, nebo dokonce černé. Prostě to, co oficiálně uvedla BBC nebo podobný zdroj, na to se dalo spolehnout, že je to v maximální možné míře ověřená informace. Také byly striktně oddělovány informace od komentářů a úvah.
Pro šíření dalších typů propagandy používali jiné zdroje, včetně např. vlnových délek německých rozhlasových stanic (v době náletů německé vysílačky mlčely, protože by mohly posloužit jako radiomajáky, a jejich program "přebíraly" německy hovořící spojenecké radiostanice).

Naše média

Naše rádobyoficiální média nejsou s to takovéto dělení zavést. Podobně se to nedařilo ani těm Němcům nebo komunistům. Je to logické, pravdivé informace jsou v podstatě "protirežimní a rozvratné", takže není sebemenší zájem je šířit oficiálními kanály jako bílou propagandu.
Uvedený jev je ukázkou slabosti daného režimu, a to nikoli v tom, jak při šíření propagandy "podléhá lživé konkurenci", ale toho, že v podstatě ve svůj prospěch žádné pravdivé informace nemůže presentovat.
Uvedený jev se plně týká i našich "sluníčkových" médií, která jsou schopna jen šířit bezcenné bláboly, tu a tam proložené nějakým neutrálním tématem, jehož pravdivost je irelevantní k celkové situaci ve společnosti i v celé EU. Je zajímavé, že informace tohoto druhu (typu "byly přívalové deště tam a tam") nikdo nemá potřebu vyvracet nebo hledat k nim alternativní zdroje.

Řešení

Řešení pro občany je jasné: Oficiálním médiím se prostě nevěří, zejména v situaci, kdy jde o nějaké politicky kontraverzní téma (v současné době především islámský terorismus, "uprchlíci" a jejich aktivity, případně sluníčkobláboly). Vedle internetových médií to "schytávají" i média papírová. Pochopitelně, nejvíc to cítí jednak ta papírová média (klesá počet kupujících) jednak internetové zdroje s placeným přístupem (klesá počet platících čtenářů).
"Odborníci" na média se zcela jistě mohou uschůzovat k smrti a nic na tom nezmění. Navíc placená média jsou nucena alespoň určitý podíl pravdivých informací přinášet (dostat se tedy někam do pásma "světle šedé" propagandy), protože jinak jim hrozí krach. Vyjma médií státních, ta mohou lhát i s nulovým počtem čtenářů, protože nejsou na příjmech od nich závislá, nicméně drasticky klesá jejich čtenost, což jejich producenti reflektují.
Řada extrémistů otevřeně vyzývá k cenzuře, přestože někteří jejich ideoví souputníci chápou, že tudy prostě cesta nevede.
Oficiálním nastolením cenzury (cenzura zcela jistě existuje už dnes, ale pohybuje se na hraně zákona a v podstatě působí v ilegalitě) by současný režim jen otevřeně přiznal skutečnost, že není schopen konkurovat cenzurované alternativě kvalitou a pravdivostí svých oficiálně šířených informací.
Je zcela jistě znevýhodněn i tím, že "méně oficiální" zdroje, tvořené často v situaci, kdy jsou jim z oficiálních míst nejrůznějším způsobem házeny klacky pod nohy, včetně mstivých zákroků vůči jejich informačním zdrojům, jsou prostě z principu náchylnější k chybám a omylům. Lidé tuto jejich situaci chápou a nepravdu z nich (většinou následně korektně dementovanou) berou s daleko větší tolerancí než nepravdy ze zdrojů oficiálních, podporovaných státním aparátem.
Řešením by tedy zcela jistě byl návrat k onomu výše uvedenému rozdělení propagand. Pokud bychom se korektní a úplné informace dozvídali z oficiálních zdrojů (a nikoli z alternativních), pak by asi byly přijímány přiznivěji i komentáře, snažící se o nějaké moderování pohledu na tato fakta:
Pro intelektuálně utlumené čtenáře (tedy o nadprůměr absolventů humanitních studií, mediálních studií a vše intelektuálně a vzdělanostně pod ním) názorný příklad: Pokud bychom se o masovém znásilňování evropských žen muslimskými antanthropy na silvestra 2015/16 dozvěděli okamžitě z oficiálních zdrojů, tak by byly přijaty příznivěji i těmito zdroji narychlo spatlané komentáře, snažící se tento jev zlehčit či alespoň "vysvětlit". Protože jsme se o těchto zločinech dozvěděli z "neoficiálních" zdrojů, tak "zlehčující a vysvětlující" komentáře oficiálních médií, která tyto informace dny až týdny zatloukala, případně lživě vyvracela (a dodnes jimi neprošly kompletní informace o těchto incidentech), nemají ani cenu použitého toaletního papíru - a tak je i populace hodnotí.

Jinými slovy, samotní režimní propagandisté svým lhaním a zamlčováním přeměnili režimní média na totální informační senkruvnu a nyní kvílejí nad tím, že lidem páchne.