Nazrává čas další charty? - 2

Islám

Situaci přiostřil a do značné míry procesy, které by proběhly v rámci desetiletí, zkrátil na rok (takže jsou lépe viditelné a nefunguje "syndrom pomalu vařené žáby") proces, zvaný "uprchlická krize". Problém, pochopitelně, nepředstavují uprchlíci jako takoví. Pokud by do EU utíkali třeba Ukrajinci (nebo podobní lidé), tak by je EU a její země stačily zvládnout bez nejmenších problému a zcela jistě i v daleko větším množství.
Hlavní problém je především v tom, že "uprchlíci" vyznávají absolutně netolerantní a s evropskou civilizací naprosto nekompatibilní islám, což se projevilo už krátce po první uprchlické vlně a s perspektivou, že problémy s "uprchlíky" budou jen a jen narůstat, aniž by bylo na obzoru nějaké alespoň trochu přijatelné řešení.
Druhým problémem je multikulturalismus a politická korektnost, které zabraňují racionálnímu jednání s nimi a donucení je k tomu, aby respektovali evropské zákony.
Právě v chování evropských špiček i špiček většiny členských států vůči islámu se projevuje ono v předchozím díle popsané masové porušování platných zákonů politickou věrchuškou, exekutivou i justicí. Pokud by uvedené právní normy byly důsledně dodržovány a chování z nich plynoucí vynucováno třeba i násilím, jak ohrožení občanů, tak i jejich odpor proti "uprchlíkům" by zdaleka nedosahovaly současného rozsahu. Tedy, pokud by se o něčem takovém vůbec dalo hovořit.

Jak jsem uvedl,

sdružování občanů se už děje a v současné době jsou ve hře především volby do krajských zastupitelstev a třetiny senátu. Tyto volby zcela jistě nejsou tak významné jako volby v příštím roce.
Zajímavý je po této stránce rozhovor "televize Britských listů" s rektorem Masarykovy university, který zcela zjevně předpokládá a explicitně to i říká, že současné vzedmutí občanských aktivit je jen jakýsi "karneval", který se následně "uklidní"
Pochopitelně, "uklidnění" může přinést jen to, že dojde ke dramatické změně chování státních aparátů zemí EU i vedení této organizace.
Soudruzi šíleně kvílí, že ke brexitovému hlasování přispěl i fakt, že Velká Británie bude moci přijímat lidi z ciziny podle svého, a nikoli na základě diktátu německé kancléřky. A diví se, opět šíleně i tomu, že tento postoj je součástí exitových nálad i v zemích, kde je "uprchlíků" zatím málo. Patrně předpokládají, že jsou lidé tak blbí, že si nedokáží spočítat dopad snah rozděldní techto tvorů do zemí, kterým se zatím vyhli, na základě kvót, prosazovaných Merlekovou a spol.
Za důležitý ovšem považuji fakt, že tito lidé považují aktivity občanů za cosi "anomálního", "co by mělo přejít", případně "co by mělo být potlačeno". Ukazuje to názorně jejich vztah k demokracii, který by se dal charakterizovat sloganem "demokracie je, když lidé volí toho, koho jim volit nařídíme".
Mezi temito příslušníky pseudoelit a občany proto zeje propast, která se neustále rozšiřuje a prohlubuje.

Zavazuje nás nějak podpis komunistických zločinců?

Pan Čulík s oblibou vyvolává ducha ženevských úmluv. Je kouzelné, že sám nechápe smysl tohoto textu, v němž je jasně psáno, že uprchlíci, mající nárok na přijetí podle tohoto dokumentu, musejí prchat ze státu, kde jsou bezprostředně ohroženi na životě (což prakticky nikdo z "uprchlíků", kteří došli do států EU nesplňuje, snad s výjimkou křesťanů, přicházejících z Turecka) a že není povinnost je přijímat v situaci, kdy by hrozilo porušení veřejného pořádku a vznik dalších ohrožení v přijímajícím státě.
Jistěže je pikantní i to, že tuto úmluvu za Československo podepsali představitelé zločinného komunistického režimu, jejichž podpisy nás, přinejmenším morálně, k ničemu nezavazují. Pan Čulík by si měl sehnat šikovného nekromanta a vyexecírovat ze záhrobí ducha Gottwalda, Slánského a dalších příslušníků tehdejší věrchušky.

K čemu to spěje

Celá situace vedle "štěpení společnosti" spěje k tomu, že bude definován nějaký dokument, konstatující, že stát a jeho orgány nedodržují zákony, ba dokonce ani ústavu a jejich systematickým porušováním ohrožují společnost jako celek.
Tedy dokument, konstatující to, co před devětatřiceti lety konstatovala Charta 77.
V souvislosti s petičními aktivitami se opět vrchguška obnažila.
Když v loňském roce byla podepisována petice proti druhému stupni registrace islámu, zaútočili islamističtí studenti v Olomouci na petiční stánek. Přitom se jedná o politický akt, ktzerý se jich, jakožto neobčasnů. nijak netýká. Za normálních okolností by byl pachatel tohoto zločinu proti ústavním právům občanů správně a tvrdě potrestán. Protože však pachateli byli muslimové, tak vyvázli bez trestu. Stavěli se za ně i pedagogové z UP (čímž ukázali, jakou hodnotu pro ně má Ústava ČR, i kam se vlastně zařazují). A ještě na sebe "takticky" prozradili, že tyto postoje zastávají hlavně proto, že je tato instituce závislá na penězích z muslimských zemí.
Navíc během diskusí, vztahujících se k té registraci druhého stupně, vyplynula na jevo skutečnost, že islám u nás obdržel registraci prvního stupně v příkrém rozporu se zákonem definovanými podmínkami a "nikdo neví", jak vlastně, protože příslušní úředníci už na ministerstvu nepracují a příslušné doklady nejsou k nalezení. Naštěstí se nalezli poslanci, kteří po této informaci šli do důsledků. Takže je velice prsvděpodobné, že právě sociální struktura, která se uplatnila u zmíněné petice (patřící mezi nejúspěšnější za celou polistopadovou historii) tento dokument předloží občanům k podpisu.
Prostě situace zraje k tomu, aby vznikla nějaká Charta 2017, která by kosntatovala opětné odštěpení věrchušky státu od občanů i od reality a vyslovila požadavky na nápravu věcí. Dostatečný počet podpisů by pak mohl hrát i roli určité předvolební antimanipulace, tedy ukázat šíři podpory těchto myšlenek, a tudíž i politických subjektů, které se s nimi ztotožňují.

Dokážu si představit i skutečnost, že by nějaká "Charta 2017" dokázala do značné míry i neutralizovat vliv zmanipulovaných průzkumů, snažících se dokázat, že volbou alternativních politických stran volič hlas "zahodí".