Planeta u Proximy 4

(dokončení)

Etika

Etika v současné podobě "praktického provozování" představuje opět silný anticivilizační a antivědeckotechnologický jev.
Současná v praxi provozovaná etika je v podstatě náboženství, zahalené do pseudovědeckého hávu. Zejména pro postkomunistické státy je charakteristické, že tuto oblast "vědy" obsadila pestrá směska exkomunistických ideologů společně s resuscitovanými církevníky. Prostě vědecky bezcenný marxismus, kterého jsme se domnívali zbavit v roce 1989, úspěšně kopuloval s náboženstvím a v podobě "etiky" se vrátil zpět (mnohdy rovnou do prostor po katedrách marxismu leninismu).
V naprosté většině případů se pod rouškou "etiky" prosazuje judeokřesanská pseudoetika, která byla zastaralá a obecně škodlivá už v době, kdy byly sepisovány starozákonní texty. Jediným výsledkem tohoto myšlenkového směru od jeho vzniku až po současnou dobu je celosvětové šíření nenávisti a brutality, odpovídající jednání i myšlenkovému světu autorů Starého Zákona.
Určitou novinkou z posledních nekolika desetiletí je spolupráce etiků s komerčními firmami (především farmaceutickými). Jde o cílené blokování výzkumu v oblastech, které považují "spřátelené" firmy za svou doménu, protože by v ní mohly vzniknout konkurenční výrobky. Typické je působení zástupců farmaceutických firem coby "odborníků z praxe" či "z komerční sféry" v etických komisích na lékařských a jiných podobně zaměřených fakultách (či výzkumných ústavech), rozhodujících o tom, který výzkum bude povoleno rozvíjet a kterému se naopak rozsvítí červená.
Tento stav je opět vysoce konzistentní s tím, jak v minulosti církve (a zejména ŘKC) ovlivňovaly vědecký a technologický rozvoj. Byť se to tenkrát dělalo otevřeně pod praporem hovadství, zvaného náboženství.
Jednoznačně anticivilizační a škodlivou roli hrají i různé "etické kodexy" prosazované v různých oblastech lidských aktivit, které si hrají na zákony.
Jak jsem svého času uvedl, pokud tyto kodexy říkají to, co je uvedeno v zákoně, pak jsou zbytečné. Pokud říkají něco jiného, pak jsou jednoznačně škodlivé. Nelze je akceptovat, protože pak by mohli zákony vytvářet nějaké bůhvíkomu poplatné aktivistické tlupy a mohli bychom zrušit demokracii (což je politickým preferencí takto angažovaných aktivistů myšlenka velice blízká). Dokonce i tehdy, kdy se tváří jako "výklad a upřesnění zákona" škodí, protože výklad a upřesnění zákona přísluší jen a pouze soudu. Platí to samé, jako v předchozím případě: nelze připustit, aby se výklad zákonů přesunul někam mimo justiční sféru, nebo mimo demokratické procesy obecně.

Co se jmenovanými (a dalšími podobnými) aktivitami

Tyto a další ideologické bláboly spolu s náboženstvími nekompatibilními či málo kompatibilními s civilizačním vývojem bude muset lidstvo postupně leč tvrdě utnout. Bude muset začít používat technologie a postupy, které výše zmíněná náboženství (v oblasti vědy navíc působící pod rouškou "etiky") i ideologie zakazují. Jejich nositele bude nutno postavit do latě i velmi drastickými prostředky. Můžeme vycházet z pragmatické úvahy, že tito lidé by v případě prohraného mezihvězdného konfliktu stejně nepřežili. Navíc by asi nabyla významu teorie, podle níž některé anticivilizační ideologie, např. abrahámovská náboženství, byly do lidské kultury implantovány návštěvníky z kosmu za účelem zastavení technologického vývoje, případně zvratu vývoje lidstva zpět k opicim (aby se nemuseli namáhat s naším vyhlazením).
Navíc tyto náboženské a kvasináboženské ideologie a jejich provozovatelé škodí lidstvu odčerpáváním zdrojů na nesmysly (např. "boj s globálním oteplováním", respektive "změnou klimatu", když to oteplování ne a ne přijít). Dalším škodlivým faktorem je agrese aktivistů z této oblasti proti skutečným a plnohodnotným vědcům a technikům. Stačí se podívat na to, kdo uděluje u nás cenu "Ropák" a kdo ji "dostává". Nicméně situace u nás, kde "Ropák" je vnímán většinou společnosti jako něco pozitivního, je pořád ještě dobrá. V některých zemích byli vědci a technici, kteří se stali terči aktivistického póvlu, vyštváni z univerzit nebo jiných pracovišť a bylo jim zabráněno v další práci, mající pro lidstvo podstatně větší význam než např. výplody "Mezinárodního panelu pro klimatické změny" či různých multikulturalistických nebo etických institutů.

Velitelství Země, stádium 1

Do tohoto stádia se začínáme dostávat nyní, když se ukazuje, že obyvatelné planety jsou blíže a ve větším počtu, než se doposud myslelo (mimo velmi až superoptimistické nadšence typu raného Šklovského). Tím narůstá pravděpodobnost existence blízké civilizace, schopné letět do kosmu (argumenty na toto téma jsem snesl v prvním díle této série).
Naším základním cílem by mělo být zaměření na výzkum, jednak upřesňující stav obyvatelných exoplanet v našem okolí. Je otázka, zda by se nemělo připravit něco výkonnějšího, než připravovaná náhrada za Hubbleho a Keplerův vesmírný dalekohled. Navíc je jasné, že připravovaný přístroj nebude s to (kapacitní možnosti) provést dostatečně široký sken oblohy. Prostě proto, že k něčemu takovému ani nebyl plánován. Plánovalo se, zjednodušeně řečeno, vyšetření velkých hvězdných polí, spíše dál od Sluneční soustavy, a nasazení statistických metod, umožňujících extrapolaci pravděpodobnosti exoplanet podle typu hvězdy. Tyto údaje mají jistě smysl a velký význam, nicméně my bychom asi potřebovali oskenovat hvězdy do vzdálenosti cca 100 světelných let nějakým zařízením (na papíře taková již existují), zpřažujícím větší počet zrcadel ve velké vzdálenosti od sebe do jednoho dalekohledu, abychom mohli planety jako Proxima b vidět přímo a studovat jejich vlastnosti.
Zároveň bychom měli i zkusit detekovat "hnědé trpaslíky" v okolí Sluneční soustavy (zatím je nacházíme spíše náhodně), protože i ti by mohli mít planety v obyvatelné zóně. Jsou to objekty ještě méně zářící než červení trpaslíci.
Na tento výzkum by mělo být vrženo co nejvíce prostředků, i vědců. A, upřímně řečeno, absolventa oboru "multikulturní vztahy" uvidím raději s krumpáčem a lopatou při stavbě nějakého megadalekohledu nebo mezihvězdného megaradaru než ve společností placeném výzkumném pracovišti, produkujícím naprosto bezcenné bláboly (na způsob známého článku pana Sokala).
Současně by měl být prováděn i velmi intenzivní vývoj a praktické testování prostředků, umožňujících expanzi lidstva po sluneční soustavě a zejména budování tak uspořádaných základen, že budou s to přežít i totální a nevratnou zástavu zásobování ze Země (jinými slovy, aby přežily případné zničení naší planety). Měly by rovněž mít prostředky na přetrvání nějaké rozumné doby (měsíce) v klidovém režimu, kdy by jejich aktivity byly minimálně pozorovatelné.

Velitelství Země, stádium 2

Do tohoto stádia bychom se měli přesmyknout v okamžiku, kdy bychom zaznamenali jakékoli přírodními procesy nevysvětlitelné aktivity v okolí sledovaných hvězd (např. jaderné výbuchy, záblesky laserů, radiové vlny).
Je docela možné, že bychom byli s to zachytit projevy xenoformingu některé exoplanety nebo např. masového jaderného bombardování v souvislosti s meziplanetárním konfliktem.
Lidstvo by se pak muselo začít militarizovat a pod významným vlivem vojenských struktur začít jak expanzi do okolního vesmíru, tak i přípravy na případný boj na život a na smrt. Právě ono "na smrt" je současně docela dobrým argumentem i pro velmi drsné postupy pro zajištění jednotného zemského velení.
Museli bychom se překlopit do režimu, jaký zde panoval v době studené války. Armádní výdaje by musely výrazně narůst a společnost by musela být (právně i psychologicky) připravena na to, že v případě "písknutí poplachu" se prakticky ze všech jejích členů stávají osoby vojenské a z toho zbytku osoby podřízené vojenské disciplíně.
Pokročilejší stádium této fáze by patrně zahrnovalo budování anorganických "arch" (přebírám od pana O. Neffa), v nichž by byly uloženy informace o živých bytostech a efektory, které by podle uvedených informací dokázaly vytvořit nějakou redukovanou biosféru (včetně lidí). Takovéto "archy" by nemusely mít prakticky žádnou klidovou aktivitu, nemusely by být ani moc velké.
Genetická informace by zde mohla být uložena ve vysoce komprimované podobě. Některé bakterie mají až 50% genů podobných nebo identických s těmi, jaké má člověk; opice a lidoopi jsou nám podobní ještě mnohem více. Čili si dovedu představit nějakou genetickou bázi typu "savčí základ" + "přídavek pro primáty" + "přídavek pro šimpanze a lidi" + "čistě lidské geny". Komplikuje to, pochopitelně, poněkud odlišná distribuce genů do chromozomů u různých, byť blízkých, druhů i fakt genetické nejednotnosti uvnitř druhu (musely by tedy být uloženy informace o tom, které geny jsou uniformní a které a jaké mohou mít odchylky od základu) a symbiotických mezidruhových vztazích (u člověka hlavně symbiotické bakterie v GIT, klíčové jsou ovšem pro přežvýkavce).
"Archy" by mohly sloužit i jako prostředek expanze zemské biosféry do vesmíru i jako zdroj regenerace zemské biosféry v případě napadení Země cizí civilizací.

Velitelství Země, stádium 3

Tento stav by nastal v okamžiku, kdy bychom pozorovali mimolidské nepřírodní aktivity jakéhokoli druhu, směřující směrem k Zemi.
Existuje teoretická možnost, že někde v hustších částech naší galaxie by mohla vzniknout současným nebo téměř současným kontaktem více civilizací nějaká "hvězdná federace", jak ji známe např. ze seriálu Star Trek. Protože při takovém vícenásobném kontaktu skutečně existují scénáře, směřující k pokojnému soužití a spolupráci. V případě setkání dvou civilizací však všechny scénáře vedou ke konfliktu na život a na smrt. A tyto scénáře, jak jsem už uvedl, rozebírali lidé daleko kvalitnější než já, takže nemám důvod jim nevěřit.
Pokud by nás tedy navštívila nějaká "Enterprise" byla by pravděpodobnost finálního průšvihu dramaticky menší, než pokud by nás navštívil sflikovaný prototyp mezihvězdného drandítka třeba z té Proximy b.
V každém případě by na začátku této kapitoly uvedené pozorování znamenalo v podstatě mobilizaci. Aktivovaly by se všechny vesmírné základny, naopak řada z nich by zahájila přeměnu na ultrautajený režim, aktivivaly by se archy, poschovávané ve sluneční soustavě.
Pak už by nezbývalo než čekat, kdo nebo co se to na nás z poza heliopauzy vybatolí.

A co méně rozvinuté civilizace?

Pokud bychom během stádia 2 dorazili k blízkým hvězdám a objevili na některé z nich nekosmickou nebo předkosmickou civilizaci, byla by to pro nás obrovská výhra.
Stačilo by tuto civilizaci sledovat a v případě přichodu nějaké kosmické civilizace do sluneční soustavy ji "popohnat" ve vývoji tak, aby se na setkání hvězdných civilizací A a B ocitl hvězdolet civilizace C, schopný nastartovat vývoj vzájemných vztahů k mírové koexistenci.

(konec)