Kvóty na uprchlíky

Pomiňme nyní skutečnost, že "kvóty na uprchlíky" jsou vnucovány státům, které nemají žádný podíl na vzniku procesů, které k "uprchlické krizi" vedly, a dokonce i těm, které se k těmto zásahům do států v oblasti severní Afriky a Blízkého Východu stavěly negativně. Takže tyto státy mají nyní vyžírat to, co "dobroserové" z jiných států zavinili.

Soustřeďuji se nyní na skutečnost, že v EU je v rámci Schengenu volný pohyb osob.
Představa, že "uprchlíci" budou přiděleni nějakému státu a na jeho území trvale zůstanou a "budou se integrovat" (opět pomíjím skutečnost, že příklad úspěšné integrace muslimů do společnosti evropského typu prostě neexistuje, pominu-li extrémně totalitní režimy, v nichž byla muslimům integrace vnucena "organizovaným násilím" jménem stát), je prostě zcela mimo realitu.
"Uprchlíci", protože převažují zcela jednoznačně ekonomičtí migranti, jdoucí "za lepším", se prostě přesouvají automaticky tam, kde mají nejvyšší benefity. Ať už ve formě "peněz na ruku", tak i ve formě různých poukázek na zboží a služby. Vzhledem k tomu, že EU hanebně a dlouhodobě neřešila vysokou míru ekonomické nerovnosti mezi svými členy, jsou tyto benefity faktorem, který "uprchlíky" žene do Německa.

Reagovat na zmíněný efekt se dá dvojím způsobem:

• snížit výrazně benefity pro "uprchlíky" v Německu tak, aby pobyt v tomto státě nebyl pro ně tak výhodný
• zvýšit tyto benefity v ostatních státech tak, aby Německo "nevyčnívalo"

Takto napsáno je to sice velice pěkné, ale Němci mají tyto benefity stanovené zákonem a nejsou ochotni měnit legislativu, či se na to alespoň vymlouvají, takže snížení těchto benefitů naráží u nich na legislativní problém. Zvýšení benefitu pro "uprchlíky" v jiných zemích zase naráží na skutečnost, že ti by byli s německými benefity na tom v řadě států výrazně lépe nejen než jejich vlastní občané na sociálních dávkách, ale i občané pracující. V některých státech bývalého východního bloku pak i lépe než tamní střední třída. Což je, pochopitelně, něco na způsob velmi brizantní nálože, umístěné pod dům s nápisem "EU a její uprchlická politika", případně "Naše členství v EU".
Jinými slovy: Současný stav je takový, že "uprchlíci" se budou hnát do Německa a několika málo dalších států s vysokými sociálními benefity pro ně, přičemž není moc velká šance na rychlou změnu ekonomických podmínek, které toto tendování způsobují. Současně se však toto tendování netýká jen oné většiny vysloveně ekonomických migrantů, ale i migrantů, kteří opravdu byli, jak ve své domovině, tak i v táborech v Turecku, šikanováni a ohrožováni, např. pro vyznávání křesťanství nebo příslušnost k LGBT komunitě. Zkušenosti v tomto ohledu existují z více států a jsou jednoznačné.

Co musí být vyřešeno a jasně a závazně řečeno

Je-li řečeno A (redistribuce "uprchlíků" na základě obskurních kvót, stanovených antidemokratickými bruselskými úředníky), pak musí být řečeno i B (= jak si tuto redistribuci vynutit, nikoli vůči státům EU, ale vůči samotným "uprchlíkům"). Současná situace je taková, že "uprchlíci", přijatí státem, který se jim nelíbí, prostě roztrhají doklady (včetně nějakého provizoria, co dostali při tom přijetí) a vyrazí za lepším do Německa. Bez problémů přitom mohou změnit identitu, protože lidskoprávní pachatelé dobra znemožňují jejich účinnou identifikaci a evidenci. Ječeli už tehdy, když si některé státy "dovolily" značit popisovačem rodiče a děti tak, aby se rodina udržela pohromadě (byť je, pochopitelně, zcela ve hvězdách, zda "uprchlíky" udané rodinné poměry odpovídají realitě).
"Uprchlíci" by museli být čipováni, musela by se vytvořit databáze jejich otisků prstů, případně databáze jejich vzorků DNA (která by mohla korigovat jimi udávané příbuzenské vztahy na realitu) a tato databáze by měla být mezinárodně propojená a přístupná prakticky ze všech "hotpointů" i vnitrozemských center pro "uprchlíky" (pomíjím možnost jejich dlouhodobého držení v nějakých zařízeních, podobných věznicím jako nepřijatelnou).

Vede to ovšem k otázkám:

• Jsme ochotni něco takového udělat?
• Jak moc budou řvát lidskoprávníci?
• Povede to k podobné plošné evidenci i domácí populace států EU?
• Nebo naopak toto použití uvedený postup, který by mnozí rádi plošně zavedli, spíše zdiskredituje (a budou se proti jeho zavedení stavět síly, snažící se o plošné očipování všech obyvatel EU)?

A pořád přitom zůstane řada otázek, například:

• Co s Ali Babou, zaevidovaným v Česku, který byl dodatečně identifikován jako Baba - Alí, snažící se zaevidovat se v Německu? Bude "šupem" poslán do Česka? Jak zajistit, aby u nás zůstal?
• Kdo začne (dříve nebo později se to stane) "uprchlíkům" čipy vyřezávat (případně zneprovozňovat in situ, jde-li to)?
• A co udělat s německým občanem Babou - Alí, který bude dodatečně (třeba po roce nebo ještě později) identifikován pomocí daktylek nebo analýzy DNA (ta není tak rychlá, jako sejmutí identifikačního kódu z čipu), jako Ali Baba, uprchlý z České republiky, kam byl přidělen?

A hlavní otázka ovšem zní:

Budou krajně nedůvěryhodná EU a stejně nedůvěryhodné Německo ochotny dodržovat takto definovaná pravidla (byť by v nich bylo dosaženo shody), když jsme v současnosti svědky toho, že pravidla pro zacházení s "uprchlíky", tj. Dublinské protokoly, jsou oběma těmito organizacemi masívně porušovány, bez jejich oficiálního zrušení, a jsou jimi naopak ostrakizovány státy, které se jich drží?