neděle 7. února 2016

Medicína: Umění nebo řemeslo? - Intermezzo 2

Blbě udělaná prevence


Jako všechny lidské činnosti, i zdravotní prevenci lze dělat blbě. To znamená tak, že výsledkem je horší stav, než jaký byl předtím.

Existují jevy, které jsou notoricky známé. Asi nejznámější je, že když se dělá u puberťáků prevence kouření na bázi zdůrazňování toho, že se jedná o činnost mladistvým zakázanou (a tento zákaz se stane dominujícím motivem itervence), tak kuřáctví u takto intervenované skupiny narůstá. V zásadě není divu, že takto orientované "protikuřácké preventivně výchovné programy" velice rády sponzorují tabákové společnosti.
Pochopitelně, určitý nárůst přiznaného kuřáctví (nebo i braní drog) může být i v souvislosti s korektně prováděnou preventivní zdravotní výchovou. V těchto případech to ovšem souvisí s faktem, že vůči těm, kteří tyto aktivity na začátku intervence přiznali, nedošlo k nějakým represívním opatřením, a tak se přizná následně i část těch, kteří kouření v úvodním dotazníku "zatloukli". Výše uvedené zvýšení kuřáctví bylo ovšem v některých případech objektivizováno biochemicky, stanovením metabolitu nikotinu, kotininu, v moči. Uvedená metoda je vcelku pohodová (něco se namíchá se vzorkem a pak se měří absorbance výsledné směsi při definované vlnové délce), má pouze jediný drobný "zádrhel": Jedním z používaných činidel je desetiprocentní roztok kyanidu draselného. Kdyby toho nebylo, byla by to docela pěkná metodika pro studentské čmochtání. Takto by zřejmě došlo k překročení povolených ztrát studentů a vedení školy by nelibě neslo jejich úbytek, protože na ně platí stát škole paušál.
Setkal jsem se i s méně nápadným jevem paradoxního dopadu zdravotní prevence: Jedna moje doktorandská studentka měla pěknou práci, v níž rozebírala jídelníčky v mateřských školkách, a pak "osvětovala" rodiče, aby jídlo, podávané dětem ve školce, doplňovali domácím jídlem tak, aby se více se stravou dítěte přiblížili k ideální potravinové pyramidě.
Průšvih nastal v momentě, kdy rodiče mechanicky redukovali patro ovoce a zeleniny takovým způsobem, že před intervencí zde měli více porcí než po ní. Problém byl v tom, že se jim nezdůraznilo, že ovoce a zelenina jsou částečně zaměnitelné, takže když je jedna z položek naplněná, je možné do ní přidat, pokud se ta druhá naplnit denním jídelníčkem nezvládne. Takto se prostě "zasekli" na příslušných doporučených porcích ovoce či zeleniny, a když druhá složka byla nenaplněna, zůstali s celým patrem pyramidy víc v mínusu než před zahájením studie.
Nicméně z práce alespoň vyplynul poznatek, že i na tohle se musí myslet, protože to, co je pro odborníka na výživu více-méně samozřejmost, pro běžnou populaci samozřejmé není a může to vést ke zmatkům.

V přehledu událostí přelomového týdne (2015/2016) jsem se zmiňoval o tom, že EU zakázala slevové akce na dětskou výživu.
V pozadí celé akce je chvályhodný boj odborníků (vesměs sdružených v laktační lize nebo jiných pro-kojících organizacích) proti přednostnímu podávání náhražek mateřského mléka před kojením. Tento problém je nejvíce aktuální v rozvojových zemích, kde je často akcentován i nízkou kvalitou vody (i po mikrobiální stránce), která je k rozpouštění práškového mléka používána. Nicméně i u nás byly a jsou problémy s nedostatečným počtem maminek, které začnou kojit, i s předčasným ukončováním kojení (problém je i na porodnických odděleních, která by měla daleko víc dbát na nastartování laktace). Normálně by mělo být dítě do 1/2 roku výhradně kojeno a poté by mělo být kojení kombinováno s přikrmováním. Pokračovat kojení klidně může i do druhého roku života dítěte, ze strany zdraví matky i dítěte proti tomu nejsou žádné námitky (naopak, kojení, respektive počet prokojených měsíců, je významným protektivním faktorem vůči rakovině prsu i některých dalších gynekologických nádorů).
Z tohoto důvodu je snaha omezovat reklamní akce na dětskou umělou výživu, včetně toho, že na baleních nesmějí být "přitažlivé" obrázky a i včetně restrikce marketingu, kam spadá i ono omezování slevových akcí. Tady je totiž jeden problém a zároveň argument - jestliže žena začně dítěti dávat náhražku mléka, tak jednak sama může přestat i po několika dnech produkovat dostatečné množství mléka, jednak pro dítě je většina umělých systémů pohodlnější (= dostane se ke stejnému objemu tekutiny s menší námahou), takže posléze začne prs odmítat.
Na druhé straně, pokud něco svěříme k udělání EU, tak máme pravděpodobnost hraničící s jistotou, že to udělá blbě, a výsledkem bude akce, znamenající v širších důsledcích pravý opak.
V tomto konkrétním případě se to projevilo mimo jiné tím, že byla ona marketingová restrikce uvalena i na výživy, které s kojením nijak nesouvisí (kaše a některé další), i na mléčné náhražky, které se nasazují po onom silně doporučeném půl roce života dítěte. Tedy na typy výživy, u nichž je preventivní dopad na kojení jako takové dosti sporný (případně, u těch dokrmovacích výživ, se jedná o druhy výživy vůči kojení či nekojení irelevantní, protože se uplatňují u kojeného a uměle živeného dítěte zhruba stejně). Problém spočívá i v tom, že existuje řada žen, které z nejrůznějších zdravotních důvodů opravdu kojit nemohou, a ty nemají možnost se dostat k nějaké výjimce z překážek v přístupu k náhražkám mateřského mléka, ani s s potvrzením o zdravotním stavu.
Takováto "prevence" je explicitním případem debilitní "fachidiocie", provádějící mechanicky cosi, aniž by byl analyzován hlubší smysl a další souvislosti.
Druhou stránkou tohoto opatření jsou ovšem temná podezření, která jsou vyslovována i v souvislosti s imigrační vlnou a jevy, které ji provázejí: Tedy, že se jedná o jedno z více "antipopulačních" opatření, která mají omezit rozmnožování autochtonních Evropanů a posílit jejich nahrazování imigranty z civilizačně odlišných až antagonistických (zemanovská "anticivilizace") civilizačních okruhů. Tyhle věci těžko může vyvrátit chvála některých opatření fachidiotickými "prolaktačními" odborníky.

Žádné komentáře:

Okomentovat