Medicína: Umění nebo řemeslo? 9

Prevence 5 Náklady a zisk

Jaké jsou náklady na zdravotní prevenci?

Tyto náklady se skládají ze tří skupin

1. přímé náklady na jednotlivé akce a programy, jejich materiální a personální zajištění, což hradí stát z daní, pojištění a jiných podobných zdrojů
2. nepřímé náklady, kdy stát něco nařídí nebo zakáže soukromým subjektům a nechá je nést náklady s tím spojené. Případně sanuje až opravdu rozsáhlé vzniklé škody
3. politické náklady spojené s tím, že uvedená opatření vedou k nárůstu autoritativních a totalitních prvků ve společnosti

K prvnímu bodu: Zde je jasné, že stát dává prostředky, které by mohly být vynaloženy i na něco jiného, a měl by (ústy odborníků, kteří to prosazují) jasně zdůvodnit, že tyto prostředky jsou vynaloženy správně a že benefit s tím spojený převyšuje benefit z jiného reálně možného způsobu jejcih utracení. Nemá-li stát na tyto programy peníze, tak si je jednoduše natiskne (nebo jiným způsobem přihodí peníze do ekonomiky, třeba i ryze virtuálně), což zvýší inflaci a "potrestá" ty, kdo se živí prací a spoří si na důchody.
Ke druhému bodu: Zde se uplatňuje donucovací role státu, která ovšem má velmi silné tendence se zvrhnout do ničím nekorigované svévole. Naopak ti, kteří proti takovéto svévoli bojují, jsou snadno levicovými politiky a aktivisty dehonestováni jako "ničitelé zdraví národa". Velmi názorný příklad je v současnosti aktuální zákaz kouření v restauracích, jehož přínos pro zdraví populace je více než sporný (už jsem zde psal, že identického efektu na úmrtnost by se dalo dosáhnout za zlomek odhadovaných nákladů), tíhu tohoto zákona mají nést na své náklady soukromníci a stát (a státní instituce) bude řešit maximálně ty, kdo v důsledku tohoto zákona zkrachují.
Ke třetímu bodu: Budu ošklivý, ale prevence z pozice státu a podobných institucí se nejlépe dělá ve věznicích nebo koncentračních táborech, případně ve státech, kde se pozice běžného občana od pozice vězně v koncentráku nijak moc neliší (např. Severní Korea). Složky, které takovouto zdravotní prevenci organizují a prosazují, budou zcela zákonitě mít tendenci prosazovat transformaci společnosti do "ideálního stavu", který zhruba odpovídá tomu, na co narážím.

Co prevence slibuje?

Zakládá si nyní na třech top tématech:

1. minimalizaci / odstranění rizikových faktorů (explicitně alkoholu a kouření)
2. optimalizaci protektivních faktorů (explicitně výživa a pohyb)
3. ovlivňování markerů metabolismu (hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a BMI)

K prvnímu bodu: O tom bylo zmíněno výše, je to spojeno s narůstáním totalitarizace ve společnosti, která má, pochopitelně, negativní dopady na zdraví. Přestože jsou občané totalitních států v pozici opečovávaných bílých myšek v kleci, nemají lepší zdravotní ukazatele, než občané států s liberálnějšími režimy, většinou spíš naopak. I socialistické zdravotnictví minulého režimu muselo složitě vybírat ukazatele zdraví, které se mu dařilo plnit, a manipulovat s váhami jednotlivých ukazatelů tak, aby z porovnání s tehdy liberálnějšími západními státy vycházelo alespoň na plichtu. Nehledě k tomu, že zákazy alkoholu poněkud navozují dojem snahy tlačit nás na úroveň zemí, v nichž je alkohol zakázán a současně tam mají katastrofální stav zdraví populace, a to v řadě parametrů (takže ten zákaz s žádným reálným benefitem spojený není). A dovolím si argumentační faul (jsem si ho vědom, proto ho i takto uvádím): Nejvýznamnějším nekuřákem, abstinentem a ještě navíc i vegetariánem byl Adolf Hitler.
Ke druhému bodu: V řadě případů přesné příčiny "protektivnosti" neznáme a mnohdy není úplně jasné, co z toho funguje a co je statistický artefat, "vyrobený" špatnou interpretací toho či onoho souboru čísel. Navíc vnucování těchto protektivních faktorů plošně celé populaci nutně musí vést k tomu, že bude opět posílena autoritativní složka ve společnosti se všemi negativními důsledky.
Ke třetímu bodu: Ona je to do jisté míry součást textu, který mám rozepsaný (týká se obezity), takže nechci předjímat a proto jen velmi stručně:

• ve skutečnosti neznáme "fyziologické hodnoty" těchto i dalších parametrů
• neznáme ani pořádně jejich vztah ke zdraví (ve smyslu zlepšvání x zhoršování)
• nevíme ani to, zda se jedná o příčinné vztahy nebo jen markery, zprostředkovávající pohled na procesy, které neumíme ani sledovat ani interpretovat, a zda např. snižování cholesterolu léky není spíše "léčením horečky sklepáváním teploměru"

Jejím výsledkem by měl být

• pokles incidence kardiovaskulárních nemocí o 89 %
• pokles mozkové mrtvice o 76 %
• pokles výskytu rakoviny o 51 %
• pokles úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční (=infarkty, angina pectoris a podobné stavy a jejich následné komplikace) o 70 %

Dovolím si vyslovit tézi, že se nejedná o reálné poklesy, ale pouze o přesuny úmrtí do vyšších věkových kategorií (protože na něco ti lidi stejně musejí zemřít), a že naopak poroste procento úmrtí na nádorová onemocnění, protože incidence (= počet nových případů za stanovené období, nejčastěji rok) nádorů s věkem narůstá exponenciálně.

(pokračování)