Antidesatero

V předchozí stati (30. 12. 16) jsem citoval "desatero", zveřejněné ultralevicovým plátkem Guardian. Nyní je třeba alespoň stručně ukázat, jak proti aplikátorům tohoto "desatera" bojovat.

1. Začněte agresivně hájit své hodnoty

Pro nás je důležité klást otázky:

• proč bojují za islámskou monokulturu a odmítají jiné civilizace (nejen tu evropskou)
• proč podporují útlak žen a příslušníků LGBT komunity v islámském prostředí = proč nemají tito občané stejná práva jako nemuslimové.

Je třeba tvrdě trvat na zodpovězení těchto a podobných otázek a odmítat odpovědi vyhýbavé a zavádějící, případně se zcela míjejících s otázkou.

2. Ovládněte jazyk svých oponentů

Je třeba jasně pranýřovat snahu "liberálů" co nejvíc zkomplikovat brexit, která má zamezit tomu, aby z něj měli prostí britové skutečné výhody.
Směrem k oněm "matkám tří dětí" nebo "padesátníkům bez práce" je třeba jasně definovat, že "liberálové" se snaží o vytvoření co nejhorších podmínek, a že jen jejich co nejúplnější porážka je zárukou získání benefitů z ní.
Přesunům výroby do jiných zemí EU případně mimo EU může zabránit jen národní stát. Jen národní stát také může pomoci daňovými úlevami a cenovými intervencemi pomoci rodinám s dětmi. EU tohle vše zakazuje a trestá.
A "majitel restaurace, který už nebude smět zaměstnávat migranty" prostě buď zaměstná našince, nebo prokáže, že o místo u něj není mezi našimi občany zájem, a pak může zaměstnat civilizačně kompatibilní cizince (pro nás jsou to zejména občané Ukrajiny - je třeba si uvědomit, že obyvatelé bývalé Podkarpatské Ukrajiny jsou nám civilizačně stejně blízcí nebo i bližší než podstatně religioznější obyvatelé Slovenska).
Je třeba jasně se ptát, proč máme zaměstnávat s námi naprosto nekompatibilní a přizpůsobit se nehodlající obyvatele islámských zemí, když se nabízejí lidé nám civilizačně daleko bližší.
Je třeba klást i otázky typu proč nám EU brání podporovat rodiny s dětmi, podporovat zaměstnanost vlastních občanů a provádění dalších podobných potřebných aktivit. A zda by tedy nebylo výhodnější v té EU raději nebýt.
Je třeba rovněž jasně říci, že "liberálové" vycházejí z neomarxismu, tedy ideologie, která má, snad s výjimkou islámu, na kontě nejvíce lidských obětí (víc než desetinásobek počtu obětí nacistického holokaustu, a to konto této ideologie není dosud v některých státech zcela exaktně spočteno). A je třeba se obecně a všeho obyvatelstva ptát, zda si lidé opravdu přejí desítky milionů mrtvých v EU, což je na dolní hranici odhadu počtu obětí, pokud by se neomarxisté dostali k nijak nemezené moci.
Terčem nenávisti neomarxistů jsou především síly, zajišťující ekonomickou prosperitu. Jejich heslem je "čím hůř, tím líp", protože potřebují ekonomické zhroucení především "neposlušných" zemí, jako je Velká Británie, státy V4 a nyní rovněž Itálie. Stejně je motivováno i obchodní embargo proti Rusku pod záminkou konfliktu na Ukrajině, který vyvolala EU.
Pokud mám vytáhnout z kloubouku nějakou historickou analogii, lze připomenout nenávist marxistů a dalších revolucionářů vůči schopnému carovi Alexandrovi II, za jehož vlády se začalo ruské ekonomice (a v důsledku toho i obavatelstvu) dařit a "hrozil" pokles revolučních nálad ve společnosti. To byl také důvod opakovaných pokusů o jeho zavraždění, přižemž jeho naprosto neschopný nástupce, za jehož vlády se začalo Rusko ekonomicky i politicky a vojensky hroutit, byl jimi naopak tolerován.
Spolupráce jednotlivých států na udržení ekonomické úrovně obyvatel může být potenciálně těžkou ránou pro neomarxistické kazisvěty.

3. Veďte, nenásledujte

Je třeba jasně ukázat, že nejdůležitější snahou antidemokratů je zlikvidovat politický národ, tedy lid, protože bez něj je demokracie nemožná. Z tohoto důvodu udělalo dosavadní vedení vše proto, aby v EU nevznikl politický národ. Nebyl zaveden jednotný úřední jazyk EU, neexistují celoevropské politické strany. Volí se roztříštěně v rámci jednotlivých států a ad hoc se vytvářejí jakési koalice, které s politickými stranami nemají nic společného. Nehledě k tomu, že reálné pravomoci takto vzniklého parlamentu jsou nepatrné, v podstatě menší než pravomnoc parlamentu v komunistickém Československu.
Demokracie lid potřebuje a jakékoli snahy o jeho likvidaci nebo potlačení je třeba chápat jako antidemokratické.
Pokud EU potřebuje reformu, tak je to vytvoření celoevropsky působících politických stran a posílení pravomocí celoevropskými volbami vzniklého parlamentu na standardní úroveň. Naopak je třeba výrazným způsobem oslabit nikým nevolené a nikomu neodpovědné úřednické struktury. Ideální by bylo zavést pro členy RE a EK trestní a hmotnou odpovědnost za jejich špatná rozhodnutí (členové těchto struktur nejsou zastupitelé, ale byrokrati mimo rámec demokratického diskursu).

4. Respektujte pocity křivdy, avšak neustupujte

Je třeba požadovat nápravu křivd. Kdo křivdy odmítá napravit, je spolupachatelem jejich tvůrce. Tak to je a tuto skutečnost je nutné to nekompromisně presentovat.

5. Postavte se důrazně na obranu imigrace

Imigrace není žádná ekonomická nutnost. Je třeba si uvědomit, že školství v zemích původu většiny imigrantů je tak ubohé, že naprostá většina tamních maturantů se sotva vyrovná evropskému absolventovi základní školy a tamní vysokoškoláci mají vesměs úroveň našich maturantů. Tito lidé jsou velice často negramotní v latince a dalších písemných systémech, používaných v EU.
Je nutno klást otázku, proč mají být migranti přínos, když podle "liberálů" hrozí nástup automatizace a nahrazování nekvalifikované pracovní síly stroji. Přičemž už stávající procento takto potenciálně nahraditelných pracujících je nepříjemně vysoké.
Je také nutno požadovat konec utajování zločinů a dalších nepřípustných aktivit, prováděných imigranty, ať už ze současné vlny migrantů, tak i imigranty z let a desetiletí minulých (a jejich do společnosti neintegrovaných potomků).
Je také nutné zdůraznit fakt, že v zemích, kde existuje imigrace již od poloviny minulého století, je naprosto jednoznačná zkušenost v tom smyslu, že druhá a třetí generace imigrantů z islámských zemí se integruje hůř než samotní příchozí.

6. Podporujte integraci

Integraci je, pochopitelně třeba podporovat. Musí to ale být integrce migrantů do naší společnosti. Snahy barbarizovat naši společnost na úroveň migrantů je třeba co nejrozhodněji odmítnout. Pokud imigranti nejsou k takové integraci ochotni, nebo jí nejsou schopni, měl by to být důvod k ukončení jejich pobytu u nás v nejbližším možném termínu a zastavení všech aktivit typu "slučování rodin" apod.

7. Bojujte v budoucích válkách, ne ve válkách minulých

Tohle platí i pro nás. Vede se válka o to, zda Evropa zůstane civilizovaná, nebo zda bude zbarbarizovaná jednak působením neomarxistů na původní obyvatelstvo, rozkladem školství, rozložením státních a společenských institucí, jednak přívalem necivilizovaného a hlavně necivilizovatelného obyvatelstva masovou imigrací.
Globální oteplování způsobované člověkem je podvod neomarxistů, označování vlastenců a demokratů za "ultrapravici" pochopitelně také.
Je třeba odmítnout debaty o zástupných tématech, která se navíc vyřeší samočinně tím, zda se Evropa buď propadne do neomarxisticko islamistického barbarství, nebo zda se šiřitelů tohoto moru zbaví.

8. Nedělejte fetiš z "jednoty"

Je třeba jasně definovat potřeby politického národa (řecky démos), bez nějž neexistuje demokracie.
Je třeba jednoznačně a se vší rozhodností odmítnout snahy přeměnit společnost na tlupu deklasovaných živlů, které nemají žádné sepětí s minulostí a žádnou vizi budoucnosti vyjma té, že zítra (snad) dostanou od svých pánů nažrat.
Naše země, ať už jsou to jednotlivé státy či regiony, nebo celá Evropa (i s přesahem za hranice EU) nám byla pouze propůjčena řadou našich předků k tomu, abychom ji zvelebili, a pokud to nejde, tak alespoň ochránili před poničením a předali v co nejlepším stavu svým potomkům.
Ty, kdo tyto hodnoty odmítají uznat, je třeba zbavit politické moci, a nepůjde-li to jinak, tak i odsunout z Evropy. To nejsou plnohodnotní obvatelé Evropy, ale právě ony civilizačně bezcenné deklasované živly, které jen škodí a nepřinášejí nic pozitivního.

9. Požadujte aktivitu veřejnosti. Demokracii si lidé zachrání jen, pokud za její hodnoty budou bojovat

Churchill vznesl vizi "potu, krve a slz" poté, co obdoby současných "liberálů" a "sluníčkářů" tak dlouho ustupovaly zlu a předávaly mu bez boje jednu pozici za druhou, až už nezbylo nic jiného než boj s desítkami milionů obětí. Tenkrát to byl nacismus, v současné době je oním zlem islám. Jsou to ideologie do značné míry podobné a to, že se jedna z nich tváří jako náboženství, je pouze kosmetický detail, protože obě jsou iracionální na přibližně stejné úrovni.
Právě selhání politiky appeasementu v meziválečném období je nutno zdůrazňovat jako negativní zkušenost s nesmyslným a škodlivým ustupováním zlu. Je třeba zdůrazňovat i to, že appeaseři nesou za oběti druhé světové války i za holokaust větší odpovědnost než Hitler a jeho suita, protože nacisté dělali jen to, co jim appeaseři umožnili dělat.

10. Buďte trpěliví

Ano, tohle bude dlouhý boj. Neomarxistická hniloba je zažrána hluboko do společností starých zemí EU. Nové státy mají tu výhodu, že se neomarxismus nijak výrazně neliší od totality, kterou obyvatelé těchto států (včetně východních částí Německa) zažili na vlastní kůži a dobře znají jak metody těchto zločinců tak i jejich frazeologii.
Navíc existují v řadě zemí zločinecké rodinné klany, jejichž starší příslušníci mají (nebo, pokud zemřeli, tak měli) ruce od krve z dob nastolování komunistické totality, zatímco jejich současní členové kráčí v jejich šlépějích a snaží se o prakticky totéž coby "liberálové". Tito lidé nemohou už z principu své rodinné tradice bojovat za nic pozitivního.
Bude třeba postupně vyplet evropské společnosti a neomarxisty postavit mimo zákon, podobně jak jsou mimo zákon postaveni společensky podstatně méně nebezpeční nacisté. To samé se týká i politického islámu, islamismu. Nikdo nechce bránit muslimům se modlit a dodržovat ty jejich zvyky, které nejsou v kolizi s obecně platnými zákony. Jakékoli výjimky z těchto zákonů, byť dělané pod falešným praporem náboženské svobody, jsou však zcela nepřijatelné. Ty, které se neomarxistickým antidemokratům již podařilo prosadit, je třeba co nejrychleji a v celém rozsahu zrušit, a jakékoli další nezavádět. Pokud se to někomu nelíbí, tak ho tu, pochopitelně, nedržíme.

Rok 2017 zcela jistě nebude rokem rozhodujícím, ale bude obdobím, v němž si demokratické síly mohou vybudovat důležité pozice pro další úspěšný boj s totalitáři. Zcela jistě mohou citelně nastartovat v řadě států EU procesy, vedoucí v budoucnu k rozpadu tohoto totalitního soustátí, které si v řadě ohledů již nijak nezadá s nebožtíkem SSSR a nebožka RVHP se proti němu jeví jako stále přijatelnější model mezinárodní spolupráce. V méně pravděpodobném až nepravděpodobném případě by tyto procesy  mohly vést k rozsáhlým demokratickým reformám, po nichž by ovšem z původní EU nemohl zůstat ani kámen na kameni (IMHO bude patrně méně pracné EU zrušit a začít integrovar národy Evropy ve zcela jiné a zcela nové organizaci, než EU zreformovat do demokratické podoby).
Je třeba připomínat občanům, kdo začal organizovat koniášovské potlačování šíření pravdivých informací, nepohodlných neomarxistickým antidemokratům a dalším totalitářům. Je třeba připomínat i to, kdo kolaboruje s islámistickou totalitou. Jer třeba to činit především před volbami, protože je žádoucí, aby těmto stranám občané nedali žádné hlasy. V ideálním případě nechť tyto strany skončí mimo parlament.