Školní bufety

Tak nám k Novému roku zlikvidovali školní bufety. Jsou šíleně nezdravé, a tak bude lepší, když si děti o přestávce raději skočí do fastfoodu na hranolky s tatarkou, nebo (ty bohatší) na hamburger.

Typická socanština

Socialističtí "pachatelé dobra" tedy zlikvidovali (respektive svázali natolik nesmyslnými předpisy, že to muselo zdechnout samo) vcelku dobře rozjeté stravování mimo školní obědy. Oněmi nesmysly byly požadavky na "zdravost" natolik restriktivní, že se jim prostě v reálu nedalo rozumně vyhovět. Požadavkům vyhlášky ze spektra nabízeného zboží některých školních bufetů údajně vyhověly jen pro normálního člověka odpudivé müsli tyčinky, ale zdaleka ne všechny, protože ty mléčné byly moc mastné a některé z ovocných zase moc sladké.
Výsledkem bude to, že děti, buď cestou do školy, nebo útěkem o přestávce, zakoupí nějaké fastfoodové jídlo, které bude s vysokou pravděpodobností o nejméně jeden level méně zdravé než to, kvůli čemu se rušily školní bufety.
Návrat ke svačinám, jaké pamatuji ještě já, tedy nějaký chleba se salámem a něčím, čili o něco horší a nákladnější ekvivalent vyhláškou zakázaných baget, nepředpokládám, nebo alespoň ne v nějakém masovém měřítku.

Není to první hovadství tohoto druhu

Vzpomínám na snahu (posléze úspěšnou) zlikvidovat projekt Mléko do škol. Argumentovalo se tím, že "ubohé děti budou tráveny mléčným tukem", protože onen 1/4 litr mléka byl mléko plnotučné.
Pokud se na to podíváme, tak rozdíl mezi polotučným (1,5%) a plnotučným (3,5%) mlékem je dvě procenta, tedy dva gramy na sto ml. Na čtvrtině litru je to tedy absolutně pět gramů. Jinými slovy, je to výrazně méně, než kolik se běžně namaže na krajíc chleba másla, což je mléčný tuk, s cca 80% vody (a cokoli jiného je pro děti zdraví škodlivější, včetně Babišových "zdravých" margarínů).
Zdravotní dopad takového množství másla? Prakticky nula.

Jde o děti

Tohle je strašně důležitá věc, kterou soudružka ministryně a její tým (pokud nějaký tým naprostých neodborníků vůbec má) nepochopila:
Dětský organismus je v růstu a má docela jinou spotřebu nutrientů na jednotku hmotnosti než dospělý. To samé platí i o spektru lipidů, které dokáže rychle zutilizovat, aniž by mu uškodily. Vyjma extrémně vzácných případů těžké vrozené poruchy metabolismu lipidů (které se stejně nedají řešit dietou, ale musí se jít do transplantace, nejčastěji části jater, buď od někoho z rodičů nebo od sourozence) děti "vcucnou" tuk, včetně cholesterolu i v množství, z jakého by měla paní ministryně ve svém věku těžkou dyslipidémii, protože tyhle látky jednak spotřebují na energii, jednak nacpou do membrán nově tvořených buněk. I dospělý takto část sežraného cholersterolu spotřebuje, jen jsou jeho možnosti na jednotku hmotnosti těla menší, protože neroste, jen obměňuje buňky, a přitom část cholesterolu z likvidovaných buněk umí zrecyklovat.
Nasazovat na stravování dětí kritéria, jaká by byla jakž takž přijatelná pro stravování seniorů, je prostě totální nesmysl, typická socanská idiocie typu "dítě nebo stařec - vsjo rovno".
Z tohoto pohledu je celá ministerská vyhláška totální blbost.

Viníci

Jistěže jedním z viníků je neomarxisticko - socanská zhovadilá ideologie, odmítající jako politicky nekorektní rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi lidí ve stylu veršovánky z 50. let:

Ač jsem tenká jako líska,
přeci budu traktoristka.
Až doorám všechny lány,
až překročím všechny plány,
zpívat budu se skřivany.

 

A přesně tak, jako politická (a "umělecká") garnitura v té době uvažuje dnes ČSSD, za niž paní ministryně ministruje. Ne, že by ostatní strany vládní koalice byly smýšlení osvícenějšího, to nehrozí ani náhodou.
Jistěže pro socansko - neomarxistické dušičky bylo trnem v oku i to, že se ve školách úspěšně usadili podnikatelé, vytvářející nějaké hodnoty a dávající tudíž "negativní příklad", působící proti neomarxistické indoktrinaci, kterou na školách zavádějí. Dostat tyto podnikatele a jejich zaměstnance ze škol, a třeba na pracák, bylo rovněž jedním z cílů této akce.
Druhým viníkem je totálně a celá léta pasívní Společnost pro výživu, která absolutně (ani v jiných oblastech) neplní svou funkci odborné společnosti a představuje pouze luxisní polštářek, na němž dřímá pár vybraných odborníků. Jim nehodlám upírat odborné kvality, ale na druhé straně vidím jejich totální pasivitu a konformnost s politickým režimem, ať je jakýkoli.
Věnuji pietní vzpomínku profesoru Halačkovi, za něhož jsem kdysi začínal svou odbornou kariéru. On byl velký a skutečně erudovaný odborník. Nicméně se nechal režimem vmanévrovat do stavu, že když nebyly na trhu vajíčka, tak šel do rozhlasu povídat o rizikovosti až toxicitě cholesterolu z vaječného žloutku. A když lidi vajíčka přestali kupovat a plánovité socialistické hospodářství je naopak dodalo na trh, tak zase cupital do rozhlasu vykládat o tom, jak jsou ve vajíčkách hodnotné bílkoviny a vitamíny (a taky železo, že?).
Čili stav, kdy jsou odborníci na výživu v podstatě onuce momentálně vládnoucí garnitury trvá už někdy od druhé poloviny minulého století a Společnost pro výživu, bohužel, neudělala nic proto, aby po své linii prosazovala skutečně odborné věci, bez ohledu na to, co říkají či dělají nějací pologramotní (a v oblasti výživy spíš totálně negramotní) politici. A vydobyla si takový respekt, jaký mají některé jiné odborné společnosti. Třeba i za cenu přístupu: "tak si to udělejte, ale my se od toho budeme po odborné linii distancovat a pranýřovat to jako škodlivou pitomost".

Socani prostě předvedli, že jim na zdraví lidí, potažmo mladé generace, absolutně nezáleží, zejména pokud je požadavek na ně v rozporu s jejich zhovadilou ideologií.