A veliké kvičení ozvalo se ...

Paní Samková měla projev na konferenci v Poslanecké sněmovně "Máme se bát islámu?". Její projev v celku je vystaven zde, média jej vesměs jen démonizovala a maximálně uveřejňovala úryvky, vytržené z kontextu.

Samotná konference

Jako hlavní problém ovšem vidím, že na tuto konferenci byli explicitně zváni coby odborníci lidé, kteří mají "nadstandardní" vztah k islámu. Jednou z hlavních "hvězd" měl být arabista Petr Pelikán, který je současně honorárním konzulem Súdánské republiky. Už ani Britské listy nejsou s to zakrývat že se jedná o genocidní stát, jehož vedení nesmí do civilizovaných zemí ani pod diplomatickou imunitou. Další na konferenci pozvaní odborníci zase žijí z grantů různých islámských nadací, krmených ropnými státy na březích Perského zálivu (nejvíce se v tomto angažuje Saúdská Arábie), případně přímo islamistickými organizacemi typu Muslimského bratrstva.
Očekávat od lidí tohoto druhu objektivní a účelově nezkreslené informace o islámu je asi stejně realistické, jako očekávat pravdivé informace o zdravotním dopadu kouření od expertů, placených tabákovými monopoly.
Jistěže je tristní, že stát připustil stav, kdy nemáme prakticky žádného oficiálně graduovaného odborníka na islám a arabskou kulturu, na pravdivost jehož údajů by bylo možné se spolehnout. Naopak, z jimi produkovaných textů je zcela jasné, že "bojují" za islámské extrémisty a v podstatě proti nám.

Jsou i slušní muslimové...

Toto je mantra, kterou obhájci ialamizace a kolaboranti s islamizátory opakují téměř neustále.
Takže:

• ano, jisteže existují slušní muslimové
• jenže naprosto stejně existovali i slušní nacisté, komunisté, fašisté apod.

Tento výrok (o slušných muslimech) je naprosto irelevantní vůči tomu, zda je "slušný" nebo ne samotný islám. A protože nacismus, komunismus, fašismus atd. odsuzujeme a považujeme je dokonce i v legislativě za zločinné, vidíme, že existence slušných lidí coby jejich řadových členů či zastánců s tímto legislativou posvěceným zavržením není v žádné kolizi.
Z toho jednoznačně plyne, že ani existence slušných muslimů nemá naprosto žádný vztah k vlastnostem islámu jako takového.
Zkušenost s nacismem a jeho porážkou jednoznačně ukazuje, že bylo nutno plošně likvidovat i ty "slušné" nacisty, ať už v uniformách Wermachtu nebo dalších ozbrojených sil, nebo ty, co "pokojně pracovali" ve zbrojovkách a dalších podnicích, zajišťujících chod nacistické vojenské mašinérie. Nakonec, pokud by měl člověk dostatek drzosti, tak by se dala označit za "pokojnou a mírumilovnou práci" i obsluha plynových komor v koncentrácích. A stejnou míru drzosti a demagogie běžně vídáme i u obhájců islámu a samotných muslimů.

Jak to s tou slušností reálně je

Opět jsem to už dříve uváděl, takže pro pravidelné návštěvníky tohoto blogu je to jen opakování: "Konečné řešení židovské otázky" bylo velice přísně drženým říšským tajemstvím, o němž bylo v plném rozsahu informováno v celém rajchu jen kolem deseti lidí. Ani všichni šéfové jednotlivých "továren na smrt" nebyli kompletně informováni o rozsahu dění, jehož byli významnou, ale pořád jen dílčí součástí. Pracovníci jednotlivých táborů nesměli vědět, co se děje v těch částech tábora, kde nepracovali a kam neměli přístup. A ani o tom, co věděli, nesměli informovat svoje rodiny (často žijící v areálu tábora s nimi) nebo kolegy z jiných částí tábora. Tyto věci se hlídaly a testovaly, i nasazovanými provokatéry, asi se stejnou intenzitou, jako u nás v nedávné minulosti informace o sovětských raketách středního doletu s jadernými hlavicemi, které z části zajišťovali i naši vojáci.
Naopak, islamisté se s teroristickými aktivitami nijak netají a po každé jejich "úspěšné akci" nastává jak v islámských zemích, tak i v islámských čtvrtích evropských měst masové radování, jásání a pouliční tance.
Zatímco nacističtí vůdcové měli svírání hýždí, že při provalení se informací o "konečném řešení" dojde k masovým nepokojům nacistického obyvatelstva, případně až k pokusům o svržení jejich režimu (a to samé v podstatě platí i pro komunistické vůdce a informace o gulazích, uranových lágrech apod.; u nás se komunističtí vůdcové neodvážili ani předem avizovat měnovou reformu), islámští vůdcové se podobnými aktivitami chlubí a vědí, že mají v islámské populaci prakticky stoprocentní podporu.

Někteří odsuzují

Ano, některé oficiální islámské osobnosti teroristické akce a podobné islámské aktivity odsuzují. Existují pro to zhruba dva důvody:

• jedni podporují stejné cíle, jakých se snaží dosáhnout ti teroristé, ale jsou toho názoru, že na otevřený teror je ještě příliš brzy, že by mohl vyvolat úspěšnou odvetnou reakci
• druzí podporují i ty teroristy, pouze vůči "nevěřícím psům" vydávají nepravdivé informace coby "válečnou lest" za účelem jejich zničení. Opakovaně a v různých připadech bylo zjištěno že ten samý islámský činitel (duchovní, diplomat apod.), který do "nevěřících" sdělovacích prostředků určitou teroristickou akci rozhodně a pohoršeně odmítl, ji v kruhu muslimů (zachycen zpravodajskými technickými prostředky) komentoval ve smyslu "vynikající úspěch, jen takových víc".

Odsouzení, byť seberozhořčenější, islámských teroristických akci, genocid a pod. islámskými celebritami i řadovými muslimy má prakticky nulový význam a nemá cenu ho ani brát na vědomí.
Mezi těmi, kdo odsoudili projem K. Samkové byl i Muneeb Hassan Alrawi, u něhož je zdokumentováno kázání k muslimům v Brněnské mešitě, že by podle něj měli své děti vést k nenávisti vůči nemuslimům i bitím. To, že projev paní Samkové odsoudila v politických extrémech (jako je inkluze mentálně postižených dětí do normálních škol) silně angažovaná ministryně Válková, je také spíše pochvalou.

Je tedy velice dobře, že na uvedené konferenci vystoupil někdo, kdo podal o islámu realistické a pravdivé informace. Reakce přítomných muslimů pravdivost uvedených informací v podstatě potvrdila.