pondělí 16. května 2016

Obaly dávejte do kontejneru jen umyté

Uvedený nápis lze přečíst na kontejnerech, které jsou určeny pro recyklaci plastů, obalů od potravin, kartonů od nápojů a podobných komodit.

Co je na tom špatně?

Zpětná sběr do kontejnerů zcela jistě vypadá velice "ekologicky", ale jakmile se člověk začně zabývat detaily, tak zjistí, že směsný odpad je pro naprostou většinu recyklovaných komodit řešení nejen ekonomičtější, ale i, z mnoha důvodů, ekologičtější. Uvedené zjištění je, pochopitelně, silně politicky nekorektní, protože nabourávající bláboly, hlásané ekofašisty, EUronacisty, Hate Free a podobnými totalitními skupinami a směry.
Je vcelku jasné, že do recyklace, ať už je prováděna jakkoli, nemůže vstupovat obal s významným množstvím zbytků potravin (nebo jiného obsahu). Před tento krok se musí předřadit umytí. Toto neplatí ani pro uložení na skládku, ani pro spálení ve spalovně; tento krok je zde navíc a je kruciálním problémem celé recyklace.
Dále by mělo být jasné (byť to spoustě lidí jasné není), že umytí obalu v domácnosti je daleko dražší i náročnější na energii i na spotřebu vody, než nějaké hromadné zpracování v továrně, ať už dále obaly zpracovávající nebo je k finálnímu zpracovateli odvážející. Je to z toho důvodu, že umytí v "malovýrobě" znamená daleko větší spotřebu vody i energie, protože se teplé vody podstatně více vycejbrá a odteče do kanalizace. Velkovýrobce může provádět racionalizační kroky od použití vody z mytí 2 na mytí 1 (apod.), přes recyklaci mycích vod až po použití vody technické, získatelné daleko levněji a s daleko nižší ekologickou zátěží než jak se získává voda pitná. Jednotlivý spotřebitel použije kvalitní pitnou vodu, která mu teče z kohoutku, protože jinou zpravidla nemá. V případě potřeby ji ohřeje prostřednictvím bojleru nebo průtokového ohřívače. Ohřev vody u velkozpracovatele je rovněž výrazně ekologičtější (prostě velká tovární zařízení pracují s vyšší účinností, s tím se nedá nic dělat) a celý proces lze i dále racionalizovat kroky, které u malospotřebitele buď nejsou realizovatelné, nebo by prakticky žádnou úsporu nepřinesla.
Pokud velkozpracovatel dostává obaly "předumyté", tak je tím jeho činnost fakticky dotována, a to nejen z kapes jednotlivých spotřebitelů, ale i na úkor celé společnosti, protože umytí jednoho obalu v domácnosti má výrazně větší "ekologickou stopu" než jeho umytí v rámci velkovýroby.
Jinými slovy, je zde silná snaha tlačit jednotlivé spotřebitele, aby svou prací a materiálem dotovali ekologistické hovadiny, a to bez ohledu na skutečnost, že tato činnost má výrazně větší "ekologickou stopu" než kdyby se její analogie provedla na veliko v nějakém zařízení továrního charakteru.

A co dalšího?

Není to, pochopitelně, jediná takto fungující ekoaktivita. Celá ekologická agenda EU je uvedených příkladů plná:
  • zákaz silných žárovek vedl k jejich nahrazování větším počtem slabších (dokud nebyly zakázány i ty), a protože konverze elektřiny na světlo má v silnějších žárovkách vyšší účinnost (3 40W žárovky svítí méně než 1 100W), vedlo to k faktickému nárůstu spotřeby energie
  • na naprosto stejném principu funguje i zákaz silných vysavačů. Dokonce i v situaci, pokud by se příkon a výkon redukovaly o stejné procento, byl by nesmyslný, protože by se jen proporcionálně prodloužila doba činnosti zařízení, takže by opatření mělo nulový dopad. V reálu je ovšem opět silnější motor i účinnější, takže zde je první zádrhel. Ten druhý je v méně intenzívním sání, které neproporcionálně prodlužuje dobu činnosti vysavače. Oba způsobují, že vysátí téhož bytu slabším vysavačem zabere nadproporčně delší dobu, takže spotřeba energie poroste
  • náhrada žárovek rtuťovými zářivkami navíc znamená větší pohyb rtuti mezi populaca více nehod s jejím uvolněním do prostředí (jakákoli nehoda znamená kontaminaci interiéru tímto kovem), a tedy i vyšší expozici. Je to paradox při porovnání s hysterií, jakou předvádí EU v souvislosti se rtuťovými teploměry (které se nyní do EU pašují, protože za ně neexistuje funkční náhrada v rozumné ceně)
  • EU na nás vynucuje produkci "bionafty", proto máme nyní zařepkovaná pole, přestože je spočteno, že náklady na výrobu litru "bionafty", převedené na naftu, odpovídají něco kolem 1,1 až 1,2 litru nafty, vyrobené z ropy. Teoreticky lze část těchto nákladů (elektřina ve výrobě) sanovat jadernou energií, ale to funguje jen v některých zemích, které mají dostatečné procento jaderné energie v energetickém mixu (a proti jaderné energii EU bojuje v podstatě také)
  • EU nás nutí k přidávání "biosložek" do běžného benzínu i motorové nafty, přestože je známo, že uvedené složky zkracují životnost motoru. Nejde jistě jen o škodu, vyvolanou spotřebitelům, ale i o zvýšení nutnosti vyrábět nová auta, která mají svou "ekologickou stopu" a její průnik do životního prostředí v podstatě likviduje jakýkoli benefit (pokud by nějaký existoval) z užívání biopaliv
  • stejně antiekologické (a na stejném principu) je i tažení EU proti starším autům
  • nyní se EU chystá zakázat další spotřebiče typu varných konvic a topinkovačů. Jedná se o výrobky, v nichž je konverze elektřiny na teplo stoprocentní, zdrojem snížení je únik tepla mimo přístroj. Pochopitelně, čím kratší dobu přístroj pracuje, tím méně tepla z něj odchází. Takže opět paradoxně uvedené opatření povede v reálu ke plýtvání elektrickou energií

Další aspekt

Uvedená opatření jsou prosazována proti vůli voličů. Činovníky EU také sebeméně nezajímá to, že jsou spojena s výraznými ztrátami času (nesmyslné mytí, delší luxování atd.) i náklady jednotlivých občanů. Ztráty občanů se "rozpustí" a vykáže se zcela fiktivní zisk či úspora. Nikoho nezajímají škody, které uvedená opatření jednotlivým občanům vyvolají, ani další vícenáklady s "ekologickými" aktivitami spojené.
Zcela jistě nikoho z činovníků EU nezajímá ani to, že naprostá většina jimi vymyšlených a prosazovaných opatření má v reálu dopad spíše opačný, tj. zvyšující zátěž životního prostředí. Což je mj. ukázka toho, že o to životní prostředí anjeho ochranu jim v reálu ani nejde.
Pro tyto funkcionáře je prostě občan onuce, která má za povinnost na své náklady a za cenu značné ztráty svého času řešit jejich idiotismy, aby dopad těchto opatření byl alespoň částečně "znečitelněn" a mohl být vydáván za pozitivní.
Jistěže se uvedené hovadismy snadno prosazují mimo jiné i proto, že se EU opírá o neziskovky, plné pologramotných blbů, vylezlých z různých "humanitních studií", nechápajících rozdíl mezi příkonem a výkonem, nerozumějících pojmům jako je účinnost a nechápajícím (byť toho často mají plná ústa), co je to "ekologická stopa".
Vzpomínám, jak v diskusích ohledně povinného svícení přes den, nebyli lidé tohoto druhu s to pochopit, že veškerá energie v autě, tedy i ta na svícení světel, pochází z pohonných hmot, a že lze snadno převést výkon žárovek na zvýšení jejich spotřeby. A tam, kde výroba elektřiny přímo v autě nestačí, se zvýšená spotřeba elektřiny projeví nutností dobíjet akumulátor, což je činnost rovněž vysoce neefektivní (pro poměrně malou účinnost tohoto zařízení).
Připravované další hovadismy EU, které pronikly na veřejnost, ukazují naprosto názorně, že EU je nepoučitelná a nereformovatelná. Jakákoli racionálně organizovaná a na této bázi fungující struktura by jednoznačně musela vyhodnotit výše jako příklad uvedená opatření (a mnohá další, na něž jsem zapomenul, nebo ani nemá cenu je jmenovat) jako špatná a mající negativní dopad. Racionální reakcí by pak bylo jejich zrušení a současně i zastavení prací na opatřeních podobných nebo ještě idiotštějších.

Jediné rozumné řešení je co nejvíce a nejsilněji napomáhat totálnímu rozložení a rozbití této struktury, protože její přínos je nulový a škody jí způsobované neustále narůstají a již dávno překročily jakoukoli rozumně tolerovatelnou mez.

6 komentářů:

  1. Zajímalo by mě, co víš o elektromobilech a jestli je jejich výroba/užívání z hlediska dopadu na životní prostředí ekologičtější než u klasických aut.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elektromobily jsou co do emisí CO2 závislé na podílu jaderné energie v energetickém mixu. Jinými slovy a zjednodušeně: Elektromobil ve Francii emise CO2 sníží, v Německu zvýší.

      Celkový dopad na ŽP je ještě složitější věc, protože zahrnuje i porovnání zátěže prostředí výrobou elektromotiru a benzínového motoru (v tom prvním je neekologicky těžená měď a je jí tam hodně), zátěž budováním zcela nové infrastruktury (dobíjecí stanice) atd. Zatím vycházejí jako nejekologičtější hybridy, které ovšem s sebou vozí mnoho "mrtvé váhy" navíc.

      Vymazat
    2. Je videt, ze propaganda funguje na vas. stuprum pise "zivotni prostredi" a vy pisete nejprve "CO2". Jako byste nevedel, ze CO2 je neskodny plyn (dobre vim ze to vite).

      Vymazat
  2. Amen!

    Sepsal jste to moc pekne. Pro me nic noveho, ale videt to takhle pekne pohromade... ten Sajuz musi tahnout kde slunce nesviti a uz ma hezky nakroceno, jen se bojim co vsechno jeste do te doby stihne.

    Trochu bych nesouhlasil se zarovkama, mate pravdu kdyz je srovnavate mezi sebou, ale temer vsude se da vyhodne poridit neco lepsiho (usporky nejsou nic moc, ale treba ledky do lampicky a halogeny do lustru). Jsou ale mista kde nic lepsiho nez 100W zarovka neni, treba sklep, kam se cokoliv slabsiho nehodi a kde se cokoliv ucinnejsiho zaplati tak za 100 let.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Halogenky se EU chystá zakázat taky. U LED je problém, že jsme surovinově závislí na Číně.

      Vymazat
    2. Jako hlavní nevýhodu jak „úsporek“, tak i LED považuji nespojitost spektra. Najít takovou, co má Ra > 95 je kumšt. Edisonka má 100

      Vymazat