Gay Pride
Budu se trapně opakovat, nicméně pro stvoření uceleného textu je to podstatně a neopominutelné:Pořád ještě žijí lidé, kteří pamatují období, kdy homosexualita byla trestný čin. Dokonce ještě žijí lidé, kteří v té době byli již sexuálně aktivní a měli s tím tudíž problémy. Navíc k narovnání homosexuality s hetero došlo až po roce 1989, do té doby byl stále trestný styk dospělého homosexuála/ky s partnerem/kou mezi 15 a 18 (což v případě heterosexuálního styku trestné nebylo).
Takže pořád ještě žije řada lidí, kteří zažili, jako reálné riziko, ale někteří i na vlastní kůži, kriminalizaci a pronásledování homosexuálů. Pro ty je Gay Pride jednoznačně určitou formou veřejného zadostiučinění.
Další věcí je, že existuje řada primitivních hovadastánů, v nichž je homosexualita trestným činem dodnes, v některých z nich dokonce hrdelním zločinem.
Gay Pride lze tady chápat i jako určitý protest a současně i manifestaci na podporu nešťastníků a nešťastnic, kteří jsou nuceni v těchto hovadastánech žít.
Degenerace
Na druhé straně ovšem vidíme v souvislosti s Gay Pride stále narůstající intenzitu degenerativních jevů. Můžeme to chápat jako určitou analogii s oslavami Prvního Máje.V době, kdy tyto oslavy začínaly, se jednalo o aktivitu, trestně stíhanou státními orgány (Rakousko - Uhersko), nebo alespoň nelibě snášenou (první republika). Navíc šlo o vyjádření solidarity s politickými vůdci dělníků v jiných zemích, kteří byli pronásledováni, případně pod vykonstruovanými záminkami a na základě zfalšovaných důkazů souzeni a trestáni, někdy i hrdelně.
Jakmile se těchto oslav po únoru 1948 zmocnil komunistický totalitní režim, udělal z nich makabrózní oslavu totality, včetně všech zločinů a útisku, kterých se dopouštěla na běžných občanech. Účast na oslavách Prvního Máje byla povinná a sledovaná, neúčast bylo nutno složitě vysvětlovat. Pamatuji, jak vysokoškolští studenti, kteří na Prvního Máje jeli domů, zejména v letech, kdy tento svátek navazoval na víkend, nebo byl o víkendu, museli předkládat potvrzení, že se prvomájových oslav účastnili v místě bydliště.
Tento totalitní duch na mě zavanul ze zprávy, že britští památkáři dostali nařízeno, aby nosili "placku" GayPride. Ti, kdo se odvolávali na svobodu svědomí, byli vyzváni, aby neopouštěli své kanceláře, případně aby šli domů, tedy "nediskreditovali" instituci nenošením této placky.
Zde tedy vidíme v přímém přenosu, jak se tato oslava svobody v oblasti sexu přeměňuje v "demokratických" starých zemích EU pod taktovkou neomarxistů na odpudivé a totalitářské vzývání stádnosti a zákazů samostatného myšlení.
Konzervativní síly
Různé "prorodinné" organizace (které ovšem pod tímto a podobnými názvy skrývají nábožensko totalitní ideologii) proti Gay Pride a podobným akcím protestují.Tyto organizace by ovšem velice rády viděly obnovení stavu, kdy homosexualita byla trestným činem a současně existoval církví organizovaný dohled nad sexuálními aktivitami členů populace. Konzervativnějším klerikálům (Marek Benda např.) se explicitně stýská po poměrech, které tu byly před nástupem josefínských reforem.
Výše zmíněné projevy degenerace GayPride se nám mohou právem hnusit. Naprosto stejně, jako se nám právem hnusí řada neomarxistických aktivistů, kteří se snaží tuto událost zneužít stejným způsobem jako druhdy komunisté První Máj (např. US exvelvyslanec A. Shapiro). Cíle těchto zneužívatelů nemají se svobodou homosexuálně (nebo jinak alternativně sexuálně) orientovaných lidí absolutně nic společného.
Přesto je ovšem třeba si uvědomit, že ty síly, které se veřejně ke GayPride vyjadřují kriticky až negativně, jsou přinejmenším stejně zlé a odpudivé, jako ty nejextrémističtější živly GayPride zneužívající. Přestože se "prorodinné" síly ohánějí "bojem za svobodu", v reálu jsou veškeré jejich aktivity zaměřeny k omezování jak lidských práv tak i občanských svobod.
Prznění GayPride
Vedle aktivistů, kteří se na organizování GayPride a aktivit kolem ní podílejí z pochopitelného a zcela legitimního nadšení, vidíme (už proto, že jsou na "zviditelňování se" vysazení a jde jim to lépe než jakákoli užitečná práce) aktivisty, kteří tuto akci zneužívají k politické agitaci, nemající se svobodou (ani tou sexuální) absolutně nic společného.GayPride je pro tyto síly jen prostředek ke zviditelnění se a k možnosti propagovat své naprosto nesmyslné a protispolečenské politické požadavky.
Vidíme to názorně přinejmenším v tom, že tyto síly do značné míry (v důsledku politické naivity i trestuhodné neopatrnosti jak samotných gayů a leseb, tak i je zastupujících organizací) usměrňují celou akci kamsi, kam by zcela jistě směřovat neměla. Počínají si přitom ještě extrémističtěji než komunisté, když podobně prznili prvomájové oslavy. V důsledku toho neuvidíme (patrně, ale neviděli jsme ani v předchozích letech) žádné projevy solidarity s homosexuálně orientovanými osobami v zemích, kde jim hrozí dlouholeté vězení nebo smrt.
Takže jsme v minulých letech neslyšeli žádnou kritiku islámských zemí, které homosexuály běžně popravují, ani kritiku snah tyto islámské zvyklosti etablovat, např. cestou paralelní a oficiálně nelegální justice, do společnosti v civilizovaných zemích. A je velmi pravděpodobné, že podobnou "rasistickou a xenofóbní" kritiku neuslyšíme ani letos, jak v průběhu samotného průvodu, tak i na doplňkových akcích, které tentokrát trvají celý týden.
Maximálně uslyšíme pindání proti Rusku, které začalo kriminalizovat nikoli homosexualitu, ale neomarxistickou ideologii na ní v podstatě parazitující. Byť s jakýmsi přestřelem, který se mě samotnému také nelíbí. Nicméně jádro toho, co ruské zákony nazývají "homosexualismem" je skutečně neomarxistická ideologie, zneužívající gaye a lesbičky, která nemá s bojem za svobodu homosexuálně orientovaných osob nic společného.
Protože její organizátoři převzali neomarxistickou agendu, zrůdně rasisticky vyhraněnou proti civilizovaným lidem, připomíná GayPride tanec na palubě Titaniku, v němž je přísně zakázáno jakékoli zmínění se o vodě, hrnoucí se do podpalubí, a o nutnosti spíše místo tancování jít ucpávat díry, obsluhovat čerpadla nebo spouštět čluny a stloukat improvizovaná plavidla.
Právě ono takto definované prznění GayPride je důvodem, proč se od ní slušní lidé spíše odvracejí.
Lépe bych se k této problematice nevyjádřil. A příkladem toho „prznění“ jsou například slova Ondřeje Neffa, kterého se ptala Daniela Černá:
OdpovědětVymazat„Ještě k festivalu Prague Pride, tentokrát mají na majoritní společnost požadavek, abychom je nejen „tolerovali“, ale projevili jim „respekt“. Abychom je „respektovali“. Cítíte v tom nějaký rozdíl? Stojí to, že teď více kladou důraz na respekt, za pozornost?
To je přesně ono. Já jsem plešatý, někdo vysoký, další homosexuál, jiný skokan o tyči. Všichni jsme nějací. Jakým právem se někdo dožaduje respektu? Já mám respekt k lidem, kteří pro jiné lidi něco udělali, kteří pracují a je za nimi vidět výsledek. To je zdroj respektu. Ale zdroj respektu, že mám nějakou sexuální orientaci? Co je to za drzý nesmysl? Situace dospěla tak daleko, že osočují lidi, kteří s tímto konceptem nesouhlasí, že jsou fašisti, homofobové nebo asociální zrůdy. Ne. Já nejsem ani Mengele, ani asociální zrůda, ale nevidím jediný důvod, proč bych měl smekat čepici před průvodem homosexuálů. Proč? Chápu, že je to komunita, vůbec nic proti nim nemám. Když mohou jezdit po Václaváku harleyáři, motocykly, tak má také čtyřprocentní komunita svůj svátek. V jistém smyslu je to i sympatické, byl jsem se tam podívat a mělo to příjemnou atmosféru. Ale abych stál a s čepicí v ruce se klaněl a vyjadřoval respekt? Proč? K tomu nevidím důvod.“
Zde odkaz:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozhovor-co-je-to-za-drzy-nesmysl-dli-/p_politika.aspx?c=A170804_212221_p_politika_wag
Někteří prostě, čert ví proč, až příliš tlačí na pilu, nebo na ni tlačí schválně. Ať už je to z blbosti nebo pro peníze, ve výsledku to uškodí tak či onak.